Jsou knihy, které přečtete a zapomenete. A pak jsou knihy, které si vás podmaní – a nepustí. Tváře (nakladatelství XYZ, 2023) patří jednoznačně do druhé kategorie. Autor, český spisovatel a psycholog Jan Procházka, přichází s románem, který balancuje na hraně thrilleru, psychologického dramatu a filosofické úvahy o identitě. Po přečtení poslední stránky budete dlouho zírat do zdi a ptát se: Kdo jsem vlastně já?
Děj bez spoilerů
Hlavní hrdina, čtyřicetiletý archivář Matěj, zdědí po svém dědečkovi starou krabici s fotografiemi. Na první pohled nic zvláštního – rodinné snímky, výlety, oslavy. Jenže Matěj si všimne, že na každé fotografii je jiná tvář označená jako „on“ – ale pokaždé vypadá jinak. Postupně odhaluje, že jeho rodina skrývá temné tajemství: schopnost měnit svou fyzickou podobu podle okolností. A nejen to – každá tvář má vlastní vzpomínky, vlastní touhy a vlastní strach. Matěj se musí rozhodnout, kterou tvář si nechá – nebo jestli se všech vzdá.
Silné stránky knihy
Procházka píše hutným, obrazným jazykem, který vás vtáhne do děje od první věty. Jeho popisy emocí jsou až nepříjemně přesné – když Matěj bojuje s vnitřními hlasy svých „já“, cítíte to ve vlastní hlavě. Autor mistrně pracuje s napětím: každá kapitola končí cliffhangerem, který vás donutí číst dál. Ale největší síla knihy spočívá v její mánii na detaily. Každá vedlejší postava, každý předmět v místnosti, každý záblesk vzpomínky má svůj význam – a při druhém čtení si uvědomíte, kolik jste toho poprvé přehlédli.
Psychologická hloubka je fascinující. Kniha se ptá: Co dělá člověka člověkem? Je to paměť? Vzhled? Vztahy? Nebo jen nános očekávání, které na nás ostatní kladou? Procházka tyto otázky neřeší módním pseudofilosofickým způsobem, ale skrze konkrétní situace – šokující, kruté, ale zároveň uvěřitelné. Například scéna, kdy Matěj „potká“ svou vlastní tvář z minulosti v potemnělém zrcadle, patří k nejsilnějším pasážím české literatury posledních let.
Slabší momenty
Ne vše je dokonalé. Ve druhé polovině knihy se děj mírně rozpadá – autor zařazuje příliš mnoho časových rovin a občas ztrácí čtenářovu orientaci. Některé vedlejší linky (např. vztah s knihovnicí Lucií) zůstanou nedotažené a působí jako zbytečná vata. Také konec, ačkoliv je dojemný a otevřený, může část čtenářů zklamat – nedává jasné odpovědi, místo toho zanechává nepříjemný pocit, že i náš vlastní život je jen koláž tváří, které jsme si nasadili.
Pro koho je kniha určena?
Tváře ocení čtenáři, kteří mají rádi díla jako Bílá nemoc od Čapka nebo moderní psycho-thrillery à la Shutter Island. Není to typická oddechovka – chce to čas a soustředění. Pokud hledáte něco, co vás donutí přemýšlet o vlastním životě, jděte do toho. Pokud preferujete jednoduché příběhy s happy endem, raději sáhněte po jiné knize, protože tahle vám ukáže, že „šťastný konec“ je jen jedna z mnoha masek.
Shrnutí a hodnocení
Tváře je ambiciózní, provokativní a literárně vyspělý román, který si zaslouží pozornost. Není dokonalý – má své trhliny, ale právě ty z něj dělají autentické dílo. Hlavní poselství knihy? Že každý z nás nosí tisíce tváří, a teprve když se odvážíme podívat na tu nejniternější, objevíme, kdo skutečně jsme. Za mě silné 4 hvězdy z 5. Doporučuji všem, kdo se nebojí vlastního zrcadla.
P.S. Po dočtení se možná přistihnete, že se v obchodě díváte na lidi jinak – a ptáte se, která tvář je ta pravá.
Napsat komentář