Román Blízcí patří mezi ty knihy, které vás chytí už na prvních stránkách a nepustí, dokud nedočtete poslední větu. Autorka v něm rozehrává jemnou, ale o to intenzivnější hru s pamětí, vinou a mezilidskými vztahy, které jsou všechno jen ne jednoduché.
O čem kniha vlastně je?
Hlavní hrdinka se po letech vrací do rodného města, kde se musí vypořádat s minulostí, jež ji kdysi vyhnala pryč. Setkání s blízkými lidmi – rodinou, přáteli i dávnou láskou – otevírá staré rány a nutí postavy přehodnocovat, co vlastně znamená odpustit. Příběh není nabitý velkými zvraty, a přesto dokáže udržet napětí od začátku do konce.
Postavy, které žijí
Nejsilnější stránkou knihy jsou bezesporu postavy. Žádná z nich není černobílá – každá má své chyby, tajemství a pohnutky, kterým čtenář snadno porozumí. Autorka dokáže vystihnout drobné nuance v dialozích i vnitřních monolozích tak věrohodně, že máte pocit, jako byste seděli s nimi u jednoho stolu.
Jazyk a atmosféra
Styl psaní je civilní, místy až minimalistický, ale právě v té strohosti vyniká emoční náboj. Vzpomínkové pasáže se plynule prolínají s přítomností a vytvářejí melancholickou atmosféru, která k tématu knihy dokonale sedí. Některé scény jsou tak sugestivní, že je budete mít před očima ještě dlouho po dočtení.
Co by mohlo být lepší
Pokud hledáte rychlý děj plný akce, tahle kniha vás nejspíš neuspokojí. Tempo je spíše pozvolné a některým čtenářům může připadat, že se příběh v prostřední části trochu táhne. Také vedlejší linie s pracovními problémy hlavní hrdinky působí trochu nedotaženě a zasloužila by si větší prostor.
Závěrečné hodnocení
Blízcí je komorní román o tom, že se před minulostí nedá utéct a že nejtěžší je odpustit sám sobě. Doporučuji ho všem, kteří mají rádi psychologicky propracované příběhy o vztazích a lidské paměti. Za mě silné 4 z 5 hvězdiček.
Napsat komentář