Vesnické povídky - Václav Koubek, Jan Blažíček
Povídky a historky z české vesnice. Ivan Vyskočil o knize píše: "S velkou radostí čtu, některé...
U produktu Bílá zvířata jsou velmi často hluchá - Ivana Myšková oceňujeme, jak dobře zapadá do kategorie its category. Potěší povedeným provedením i tím, jak dobře odpovídá očekávání v této cenové hladině. Celkově jde o produkt, který můžeme v rámci its category doporučit. Redakční hodnocení: 4,8 z 5.
Postavy uvězněné ve svých životech jako jelení šíje ve zpuchřelé pneumatice Chřestí garnýžemi, nosí si domů odstraňovače žmolků, sbírají vzorky vorvaního dechu, rozkrajují hálky a budí žlabatky, prokousávají se obludnými želatinovými medvědy, sestrojují lapače času, a hlavně srdnatě pojídají nahnilá jablíčka pravdy. Ženy zaplavují muže tirádami a muži ženy mlčením. Všichni jsou trochu nahluchlí a vychýlení z rovnováhy, tihle lidé možností, kteří čelí teroru nejednoznačnosti. Jsou si dobře vědomi svých slabostí, vad a chyb a očekávají za své viny spravedlivý trest v podobě klíče zmizelého pod podšívkou, pádu do vnitrobloku, vyhození z bytu vlastním hostem nebo znásilnění. Jestliže se Ivana Myšková v ceněné prozaické prvotině Nícení soustředila hlavně na co nejpřesnější zprostředkování zjitřených stavů hlavní protagonistky, tyto vytříbené povídky působí příběhověji a čiší z nich radost z fabulace. Jestliže byl literární jazyk Nícení cudný a současně ohýbaný až k zaumnosti, tady je Myšková věcnější, cyničtější a občas mravenčivě nemravná.