Angličanka Ursula Toddová zemře těsně po narození jedné únorové noci roku 1910. V následující kapitole se téže únorové noci narodí znovu, přičemž tentokrát přežije, aby podstoupila celou řadu tragických, mnohdy heroických konců. Tak jako na divadle padá opona, v Ursulině příběhu „padá tma“, tedy smrt. Ta ovšem neznamená temný konec, ale je příslibem dalších, neomezených variant a pokračování. Není divu, že Ursula mívá silné pocity déja vu; je totiž obdařena možností prožívat tytéž chvíle a stavy znovu a znovu a snažit se zabránit osobním i dějinným katastrofám – i když ne vždy se stejným úspěchem jako v prologu románu, kdy v Mnichově spáchá atentát na Hitlera.Dráždidlem čtenářské zvídavosti je také touha nahlédnout, jestli alternativní sekvence Ursuliných životů představují výseky paralelně probíhajících světů nebo se jedná o elastickou časovou smyčku...