Hra Život podle Jonesových má jednoduchou expozici: manželé Bob a Jennifer Jonesovi se setkávají se svými novými sousedy Johnem a Pony Jonesovými. Postupně vyjde najevo, že mají společného víc než jenom příjmení. Jejich vztahy se začnou navzájem proplétat ve stínu vážné, nevyléčitelné choroby. Eno, často přirovnávaný k Beckettovi, ukazuje, jak absurdní může být snaha o komunikaci, a současně odhaluje skryté stránky naší úzkosti, strachu a osamělosti. Znepokojující téma Enovy hry ovšem neznamená, že jde o depresivní dílo vyvolávající beznaděj. Autor dokáže vykřesat jiskřivý humor i z našich drhnoucích pokusů najít společnou řeč. Také díky tomu se Život podle Jonesových od své premiéry v roce 2012 v Yale Repertory Theater v New Havenu těší stálému zájmu diváků i kritiky – o dva roky později se s úspěchem hrál také na Broadwayi.