Sedm vznešených Benátčanek různého věku a s různými životními zkušenostmi se sejde v domě jedné z nich, mladé vdovy Leonory, aby spolu hovořily o všech možných aspektech svých životů, a to jak čistě teoreticky, tak na základě konkrétních zážitků. Hlavním tématem jejich rozhovorů je nepřátelství mužů vůči ženám. Celý dialog je stylizován do duchaplné hry na soudní přelíčení, kdy ženy jsou v rolích žalobce, obhájce i soudce a obvinění jsou muži. Moderata Fonte se snaží dokázat, že žena má stejné vrozené schopnosti jako muž a za předpokladu stejného vzdělání a výchovy může dokonce prokázat i svou nadřazenost. Tato explicitně vyjádřená touha po rovnoprávnosti je v kontextu renesanční literatury značně originální. Pro dnešního čtenáře je kniha rovněž cenným svědectvím o renesanční ženě z urozených kruhů, odhalujícím jak její roli společenskou, tak její soukromý život s důrazem na touhy, záliby, vkus i ambice.