Ve své knize Zánik myšlenky pokroku se sociolog a filosof Zdzislaw Krasnodebski pouští do úvah o ideji pokroku z dosti osobité perspektivy - hlavní důraz klade především na systematické pojetí této myšlenky, přičemž vychází zejména z koncepcí Immanuela Kanta, Maxe Webera a Jürgena Habermase, z jejich dějinného, společenského a politického významu. Ve snaze pokusit se o charakteristiku moderní mentality, od osvícenství až po současnost, poukazuje na filosofické koncepce, jejichž vzájemný vztah není na první pohled evidentní.