Praktický komentář k zákonu č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, je v současné době často skloňován v souvislosti s činností osob, které vykonávají veřejné funkce, a to od nejvyšších pater veřejné správy, až po členy zastupitelstev malých obcí. Podle dikce zákona je povinností veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit.Cílem praktického komentáře je pomoci především samotným veřejným funkcionářům vypořádat se s povinnostmi, které pro ně ze zákona o střetu zájmů vyplývají. Ke dni zpracování tohoto komentáře je v Centrálním registru oznámení zavedeno bezmála 46 000 veřejných funkcionářů, na které ze zákona o střetu zájmů dopadá řada povinností. Kromě toho zákon o střetu zájmů významně dopadá na širokou škálu orgánů veřejné správy (včetně obcí), které plní roli podpůrných orgánů. Zákonem jsou dotčeny také mnohé právnické osoby zřizované státem, kraji či obcemi, a nelze vyloučit ani dopad zákona na zcela privátní právnické osoby či podnikající fyzické osoby.Zvláštní pozornost je věnována poslední velké novele zákona (č. 14/2017 Sb.) provedené s účinností od 1. 9. 2017, jejímž cílem bylo především zefektivnění kontrolního mechanismu, zavedení nové povinnosti podávat oznámení již ke dni vzniku funkce, zpřísnění sankcí a v neposlední řadě také elektronizace majetkových přiznání.Uvedená novela zákona o střetu zájmů zcela jednoznačně zapadá do aktuální vlny protikorupčních legislativních aktivit a snah o maximální transparentnost činnosti veřejné správy.Autoři při zpracování komentáře vycházeli především ze své vlastní praxe, kdy dva z nich jsou sami veřejnými funkcionáři dlouhodobě působícími v územní samosprávě, a třetí z autorů je hlavním metodikem podpůrného orgánu (územního samosprávného celku) zapisujícího do registru stovky veřejných funkcionářů.Právní stav komentáře je k 31. 1. 2019.