Součástí výstavy uvedené v Galerii města Plzně v roce 2014 je kniha: Z růže kvítek vykvet nám, kde formou vyprávění a obrazové dokumentace autor přibližuje pozadí několika kresebných celků.Martin Zet říká: „v životě plném proměnných je kresba jediné médium, o kterém jsem nezapochyboval. Je dostupná, člověk nepotřebuje nic, nebo velmi málo aby mohl kreslit. Když se nespokojíte s chozením v namrzlé trávě, kreslením prstem do vody, klacíkem do písku, či tancem, stačí papír za desetník a tužka za tři koruny. Nebo jít na poštu a kreslit přivázanou propiskou na složenky. Kresba je materializovatelná lehce jako báseň – stopy (čáry, plochy, body) i slova jsou věčně k dispozici. A není vůbec žárlivá, když ji opustíte i na roky, nedělá fóry, nenaléhá, nenadává, nechce, abyste se vrátili, ani abyste zemřeli. Je si jistá sama sebou a osvěživě příjemná při opětovném shledání. Jako pomocnice, poznámka i jako cíl. Práce je radost, ne ve smyslu činnosti pro obživu, ale činnosti z nejen vnitřní, ale celkové nutnosti. Ne zabíjení nudy, ale … zde se pero zadrhlo, tedy klávesnice, a klávesy chtěly spíše vydávat tóny, než písmena. Může práce být nadstavba naší existence? Je potom práce to správné slovo? Je těžké pojmenovat to, co tak přesně cítím.“