Kniha Význam a subjektivita v lyrice navazuje na předchozí Jiráčkovu knihu Lyrický rytmus (Host 2007) a zařazuje se také do kognitivního proudu literárněvědného bádání. Metodologickým východiskem teoretických konstrukcí je znovu vnímání (jako akt zakládající subjektivitu) a výzkum jeho pohybů je realizován psychosémantickými testy v rozsáhlých souborech čtenářsky kompetentních českých mluvčích (studentů bohemistiky na českých vysokých školách). Výchozím pojmem této práce je Gärdenforsův konceptuální prostor, který je chápán jako teoretický konceptuální prostor vznikající zevšeobecněním z psychologických konceptuálních prostorů (v tomto případě psychosémantických testů) jako prvních teoretických konstrukcí z individuálního vědomí. Hlavním předmětem pozornosti této knihy jsou podoby lexikální sémantiky českých slov a slovních spojení v hodnotové struktuře lyrické představy řízené rytmem. Autor vychází z rozsáhlého empirického výzkumu vnímání 67 čtyřveršových lyrických představ, které jsou segmentovány do více než tisíce slov a slovních spojení. Teoretický konceptuální prostor každé lyrické představy je indukcí ze 120 psychologických konceptuálních prostorů. Struktura (prototyp) teoretického konceptuálního prostoru slova či slovního spojení lyrické představy je pak bodem v konceptuálním prostoru, který je definovaný pomocí dimenzí. Pozorování se pohybuje v jedno-, dvou- a třídimenzionálním konceptuálním prostoru, kde je možné definovat vzdálenost a pomocí blízkého prostorového umístění jednotlivých slov a slovních spojení objevit jejich podobnost. Kniha se snaží dokázat, že modelované konceptuální struktury jsou současně i kognitivními strukturami v lyrice, neboť dovolují popsat pozorování z oblasti vnímání a poznání a ukazují na fungování lidské („lyrické") mysli.