Poslední román Marty Davouze se tentokrát odehrává v Československu v mistrně vylíčené atmosféře nadějných šedesátých let, totalitního režimu i polistopadového procitnutí. Autorka zachycuje příběh vysokoškolského pedagoga, který se platonicky, ale hluboce zamiluje do herečky Miriam, manželky svého přítele. Je spíš samotář a pozorovatel než bojovník, přesto se i bez vlastního přičinění ocitá v tíživých situacích. Jeho přítel se v Paříži zastřelí, jeho matka věčně naříká, jeho otec náhle zemře, jeho manželka ho opustí a jemu nezbývá než udiveně všemu přihlížet a ztrácet víru ve smysl své práce i celého svého života.Duchovní pouto, které ho váže k Miriam, je to jediné, co ho vnitřně posiluje, a snad proto se obává překročit hranici přátelství…