Na počátku hudební kariéry Leoše Janáčka (1854-1928) stál mimo jiné i sen o dráze klavírního virtuoza. Janáček však během studií v Lipsku pochopil, že není ke dráze koncertního pianisty předurčen. Jeho rozhodnutí nám posléze přineslo jedinečného Janáčka-skladatele, který klavíru svěřoval své nejosobnější prožitky a u něj komponoval většinu svých skladeb. Klavírní cyklus V mlhách (1912) je svědectvím skladatelova těžkého a bezvýchodného životního období, poznamenaného úmrtím dcery Olgy i profesním a uměleckým neuznáním tehdy všemocné Prahy. Poslední rozsáhlejší kompozice pro sólový klavír je rozdělena do čtyř částí s tempovým označením Andante, Molto adagio, Andantino a Presto. Celý cyklus nese zřetelné vlivy Debussyho impresionismu. Notový text edice je převzat ze Souborného kritického vydání děl Leoše Janáčka, editory příslušného svazku jsou Ludvík Kundera a Jarmil Burghauser. Janáček Leoš: Andante Janáček Leoš: Molto Adagio Janáček Leoš: Andantino Janáček Leoš: Presto