Detaily knihy

• Děj: Román sleduje milostný trojúhelník mezi třemi Iry – Robin, Ruth a Josephem – ve dvou časových liniích, v polovině 90. let v Londýně a o více než dvacet let později v Dublinu.[1][2][3][5] V roce 1995/1996 se učitel Robin seznámí ve sborovně východolondýnské školy s Ruth, nedávno ovdovělou a stále velmi křehkou; oba jsou irští expati a rychle si vytvoří silné pouto.[1][4][5] Robin se do Ruth okamžitě zamiluje, ale své city drží spíše v pozadí – touží po opravdovém spojení, zároveň však vnímá její zármutek a nejistotu.[1][4][5] Situace se zlomí ve chvíli, kdy Robin představí Ruth svému problematickému, talentovanému kamarádovi z dětství Josephovi, umělci s výrazně bouřlivou povahou; přitažlivost mezi Ruth a Josephem je okamžitá a nepopiratelná.[1][3][5] Robin tak bezmocně sleduje, jak se žena, kterou miluje, pouští do vášnivého, ale nestabilního vztahu s jeho nejlepším přítelem, a musí se vyrovnávat s pocitem zrady i se sebepožráním vlastní žárlivostí.[1][3][5] Minulá linka postupně odhaluje dynamiku tohoto trojúhelníku: Ruth a Joseph se vrhají do intenzivního, často destruktivního vztahu, přitahovaného i odpuzovaného Josephovou nestabilitou, závislostmi a sebedestruktivními sklony, zatímco Robin zůstává v jejich blízkosti v ambivalentní roli důvěrníka, svědka i outsidera.[1][3] Josephova duševní křehkost a výkyvy chování, stejně jako jeho posedlost uměním, postupně zanechávají na všech třech hluboké stopy – jejich vzájemná nevyřčená přání, zrady a nerozhodnosti zůstávají nevyřešené.[1][3] Současná dějová linie se odehrává v Dublinu v letech 2017/2018, kdy jsou Robin a Ruth manželé a mají dospělého syna Sida, který se chystá odstěhovat do Berlína.[1][2][5] Manželství Robina a Ruth je však stále „strašeno“ duchem Josepha – vzpomínkou na jejich někdejší vztah a na to, co zůstalo nedořečeno, což mezi manžele vnáší napětí, odcizení a tichou hořkost.[1][3][5] Zatímco Sid se připravuje na odchod z domova, zvýrazní se i prázdnota v jejich vztahu: objevuje se citové vakuum, nekomunikovaná bolest i strach z toho, co zbyde, když dítě odejde a iluze rodinné soudržnosti se rozplyne.[1][3] Robin, který nikdy zcela nepřekonal svůj dávný pocit zrazení a nedostatečnosti, začíná uvažovat o zásadním kroku, jenž by mohl narušit křehkou rovnováhu jejich současného života – o rozhodnutí, které má potenciál devastujících následků pro něj, Ruth i Sida.[1][2] Román skrze střídání minulosti a přítomnosti, pečlivě proplétané kapitoly a odhalování prázdných míst v paměti hrdinů skládá obraz různých podob lásky: romantické posedlosti, přátelské loajality, rodičovské péče i destruktivních vzorců, které si neseme z prvních lásek.[1][2][3] Hilary Fannin ukazuje, jak snadno nevyřčené pocity, nenaplněná touha a idealizace „první lásky“ mohou podkopat i dlouholeté manželství, jak se minulé volby vracejí jako tíha, kterou si postavy nesou, a jak obtížné je odpustit sobě i druhým, když skutečnost nesplní romantická očekávání.[2][3][5] V závěru se jednotlivé časové roviny stále těsněji přibližují: odhalení pravdy o minulosti, o Josephově místě v jejich životě a o tom, jaké lži – i mlčení – držela rodina po léta, nutí Robina a Ruth čelit tomu, kým se stali.[1][3] Román tak nekončí jednoduchým usmířením, ale spíše střízlivým přijetím složitosti lásky, ceny kompromisů a vědomí, že některé rány lze pouze nést, nikoli zcela vyléčit.[2][3]
• Klíčová slova: milostný trojúhelník, manželství a nevěra, první láska, vzpomínky a minulost, írská literatura, láska a ztráta, rodinná dynamika, umění a umělec, psychologický román, realistická fikce
• Cílová skupina: Dospělí čtenáři, kteří mají rádi psychologicky propracované, pomaleji plynoucí romány o vztazích, manželství, paměti a důsledcích minulých rozhodnutí; vhodné pro čtenáře oceňující literární prózu zaměřenou na postavy spíše než na děj a pro zájemce o současnou irskou literaturu.[1][2][3][5]