Odkazy na obálky (imageLinks): smallThumbnail: http://books.google.com/books/content?id=g0SGyQEACAAJ&printsec=frontcover&img=1&zoom=5&source=gbs_api, thumbnail: http://books.google.com/books/content?id=g0SGyQEACAAJ&printsec=frontcover&img=1&zoom=1&source=gbs_api
Odkaz na náhled: http://books.google.de/books?id=g0SGyQEACAAJ&dq=isbn:9780857058300&hl=&cd=1&source=gbs_api
Info link: http://books.google.de/books?id=g0SGyQEACAAJ&dq=isbn:9780857058300&hl=&source=gbs_api
Kanonický odkaz na svazek: https://books.google.com/books/about/The_Slaughterman_s_Daughter.html?hl=&id=g0SGyQEACAAJ
Prodejní země (saleInfo): DE
Prodejnost (saleability): NOT_FOR_SALE
Je e-kniha (isEbook): false
Země pro přístup (accessInfo): DE
Viditelnost (viewability): NO_PAGES
Embedovatelná (embeddable): false
Ve veřejné doméně (publicDomain): false
Text-to-speech povolení: ALLOWED
EPUB dostupnost: isAvailable=false
PDF dostupnost: isAvailable=false
Odkaz na webového čtečku (webReaderLink): http://play.google.com/books/reader?id=g0SGyQEACAAJ&hl=&source=gbs_api
Stav přístupu (accessViewStatus): NONE
Povoleno sdílení citací: false
Vyhledávací úryvek (textSnippet): WINNER OF THE WINGATE PRIZE 2021 SUNDAY TIMES "MUST READS" PICK ECONOMIST "BEST BOOKS OF 2020" PICK KIRKUS REVIEWS "10 BOOKS TO LOOK FOR IN 2021" PICK "Boundless imagination and a vibrant style . . . a heroine of unforgettable grit" DAVID ...
Děj: Román se odehrává na konci 19. století v carském Rusku, v židovském štetlu v oblasti dnešního Běloruska. Hlavní hrdinkou je Fanny Kejlichová, svérázná a fyzicky zdatná dcera vesnického řezníka, která nikdy zcela nezapadla do tradiční ženské role.[5] Fanny se dozvídá, že její slabý, ne zcela spolehlivý švagr Zvi‑Meir zmizel a zanechal její sestru Bejlu i děti v bídě a hanbě; rodina i komunita jej považují za zbabělce a dlužníka.[5] Fanny, poháněná hněvem i láskou k sestře, se rozhodne vzít věci do vlastních rukou: vydá se ho najít, přimět k návratu nebo alespoň vyřešit jeho dluhy – i kdyby měla použít násilí.
Na cestu se vydává s místním, poněkud neochotným učencem a písařem – mohelem a soferem – který má sloužit jako prostředník a pomocník v jednání s úřady a rabíny.[5] Jejich relativně prostý úkol se však rychle vymkne kontrole. Fannyina rozhodnost, schopnost zacházet s nožem a neochota nechat se zastrašit mužským světem vedou k sérii incidentů: dochází ke konfliktům v hostincích, rvačkám, vyřizování účtů s podvodnými obchodníky i antisemity a Fanny po sobě zanechává stopy krve i chaosu. Z banální rodinné mise se stává násilná odysea napříč vesnicemi a městy carské říše.
Do příběhu postupně vstupují i carští úředníci, policisté a tajná policie. Jeden z vyšších úředníků, který chce kariérně vyniknout, začne Fannyin případ přifukovat: z přemrštěně interpretovaných zpráv o „řeznické dceři“, která putuje krajinou, se v byrokratických spisech stává údajná židovská spiklenecká síť či anarchistické povstání.[5] Roztočí se kolo carské byrokracie, paranoidních vyšetřování a antisemitských fantazií – zatýkají se nevinní, dochází k výslechům a pokusům přizpůsobit realitu předem napsaným zprávám pro nadřízené.
Fanny a její společník mezitím sledují Zvi‑Meirovu stopu: postupně se odhaluje, že švagr nebyl pouze zbabělým dlužníkem, ale také obětí lichvářů, příležitostným podvodníkem a člověkem, který se zapletl do světa hazardu a pochybných obchodů. Jeho útěk způsobil dominový efekt, jenž dopadne na celou rodinu. Fanny se s ním opakovaně míjí o krok, přičemž po cestě pomáhá některým utlačovaným, jiným naopak hrozí a trestá je – moralita je v románu záměrně nejednoznačná.[5]
Jak se šíří fámy o „krvavé řeznické dceři“, roste i Fannyin mýtus. V očích některých Židů se stává téměř legendární hrdinkou, která se nebojí postavit pogromistům a úředníkům, v očích úřadů je nebezpečnou zločinkyní a možnou teroristkou. Vyšetřování nabývá groteskně přehnaných rozměrů: byrokrati skládají příběh z polopravd, omylů a vlastních předsudků, zatímco Fanny sleduje jediný cíl – zachránit sestru a vrátit čest rodině.[5]
V závěrečné části románu se jednotlivé linie protínají: Fanny se konečně dostává ke Zvi‑Meirovi a odhaluje se plný rozsah jeho dluhů, zbabělosti i neštěstí, které způsobil. Konfrontace je brutální, ale zároveň lidská – román ukazuje, že i „padouch“ je produktem nespravedlivého systému, chudoby a antisemitismu. Do finále zasahuje i carská moc: úředníci se snaží případ uzavřít tak, aby si zachránili tvář, a jsou ochotni obětovat jednotlivce, pokud to vyhovuje oficiálnímu narativu.[5]
Fanny musí volit mezi pomstou a ochranou rodiny. Část viny je přenesena na státní aparát a antisemitismus, část zůstává v rodině. Román končí hořkosladce: některé křivdy jsou napraveny a Bejla získá naději na důstojnější život, zároveň však zůstává patrné, že život židovské komunity pod carskou vládou zůstává zranitelný a ohrožený. Fannyina legenda přetrvá spíše v pověstech než v oficiálních spisech – ale pro ty, kteří ji poznali, zůstává symbolem vzdoru a ženské síly.[5]
Klíčová slova: židovský štetl, carské Rusko, ženská hrdinka, antisemitismus, rodinné drama, dobrodružný román, byrokracie, pogromy, historická fikce, vzdor proti útlaku
Cílová skupina: Dospělí čtenáři a starší mladí dospělí, které zajímá historická fikce z židovského prostředí, rozsáhlé, jazykově bohaté romány s prvky černého humoru, společenské satiry a dobrodružného příběhu; vhodné pro čtenáře, kteří snesou popisy násilí a komplexní vyprávění.
