Popis knihy: Kniha 'Hory zpívají' od Nguyen Phan Que Mai je hluboce emotivním příběhem, který se zaměřuje na Vietnam a jeho historii prostřednictvím osudů dvou generací žen v rodině.
Děj: Román sleduje několik generací rodiny Trần a skrze jejich osudy vykresluje dějiny Vietnamu od 30. let 20. století až do 80. let.[1][2][4] Ústředními postavami jsou babička Trần Diệu Lan, narozená roku 1920, a její vnučka Hương, přezdívaná Guava, které se střídají v roli vypravěček.[1][2][4] V první časové linii Diệu Lan vzpomíná na dětství ve vesnici ve středním Vietnamu, kde její rodina patřila k nejbohatším statkářům v provincii Nghệ An a zaměstnávala místní rolníky.[2][4] Idylu ukončí druhá světová válka: při cestě do Hanoje prodat úrodu brambor je její otec Hung zavražděn japonskými vojáky, čímž se rodina ocitá bez ochránce i bez příjmů.[2] Krátce nato zemi zasáhne Velký hladomor roku 1945; Diệu Lan a její matka se zoufale snaží najít něco k jídlu, při hledání potravy na cizím poli je zbijí poskokové místního výběrčího daní přezdívaného Zlý duch a matka následkům napadení podlehne, takže Diệu Lan osiří.[2] Rodina se přes všechna neštěstí pokouší udržet svůj statek, avšak během pozemkové reformy v polovině 50. let jsou jako bývalí vlastníci půdy označeni za nepřátele lidu; majetek jim je zabaven, rodina je veřejně ponižována a ohrožena na životě.[1][2] Diệu Lan je donucena uprchnout do Hanoje jako žebračka se šesti dětmi (v některých popisech pěti, nejstarší syn Minh utíká zvlášť) a po cestě musí v zoufalé snaze zachránit potomky postupně zanechávat jednotlivé děti v domech, kde snad budou v bezpečí a někdo se jich ujme; do Hanoje dorazí pouze s nejmladším synem Sángem.[2] V hlavním městě začíná od nuly, živí se drobným prodejem a nejtěžší fyzickou prací, postupně nalézá své rozptýlené děti a znovu pro ně buduje domov, byť poznamenaný chudobou, nedůvěrou a politickým tlakem.[1][2]
Druhá časová linie se odehrává v 70. letech v Hanoji, kde dospívá Hương, která žije s babičkou, protože otec je nezvěstný na bojištích války a matka odešla do války v naději, že ho najde.[1][3][4] Hương vyrůstá uprostřed bombardování, nedostatku a propagandy, přesto v sobě pěstuje lásku ke knihám a příběhům, které jí předčítá nebo vypráví babička Diệu Lan; právě tato vyprávění postupně odhalují tragické kapitoly rodinné historie i skutečné dějiny země, často odlišné od oficiální verze.[1][2][4] Hương sleduje, jak se jednotliví strýcové a teta vracejí z fronty fyzicky zmrzačení a psychicky traumatizovaní, zatímco otec se nikdy nevrátí a pošle jí jen vyřezávaného dřevěného ptáčka – sơn ca – jehož jméno dává románu symbolický název „Hory zpívají“.[2] Tento ptáček se stává leitmotivem příběhu a připomíná víru, že hlasy mrtvých a vzpomínky na ně mohou „zpívat“ skrze příběhy živých.[2] Hương zažívá také první lásku ke spolužákovi Tâmovi; naplánují svatbu, ale rodinné křivdy a ideologické rozdíly mezi jejich rodinami způsobí náhlé zrušení sňatku.[2] Později, když vyjdou najevo dříve skryté pravdy, jsou rodiny schopny se smířit a svatba se přece jen uskuteční, což představuje záblesk naděje po desetiletích bolesti.[2]
Román vrcholí ve chvíli, kdy se Diệu Lan dožije vysokého věku a Hương společně s Tâmem a jejich dětmi shromáždí rukopis příběhu rodiny a na babiččině hrobě jej rituálně spálí, aby si jej mohla „přečíst v nebi“ – tím se kruh vyprávění uzavírá a rodinná paměť je symbolicky předána předkům.[2] Celý příběh je tak nejen kronikou válek, hladomoru, pozemkové reformy a politických čistek, ale především písní o odolnosti, lásce a schopnosti odpouštět v zemi, kde utrpení bylo „vysoké jako nejvyšší hory“.[1][2][4]
Témata: rodinné vztahy, válka a její dopady, odpuštění, naděje
Klíčová slova: vícegenerační rodinná sága, vietnamská válka a dějiny Vietnamu, pozemková reforma a Velký hladomor, trauma války a domáhání se spravedlnosti, babička a vnučka jako vypravěčky, paměť, vyprávění a léčivá síla příběhů, ženská perspektiva a role žen ve válce, ztráta, odloučení a znovushledání rodiny, kolonialismus a politické převraty, symbolika přírody a ptáčka sơn ca
Cílová skupina: Román je určen především dospělým čtenářům a starším mladým dospělým, které zajímá moderní historie Vietnamu, vícegenerační rodinné příběhy, literární fikce s hlubokou psychologickou kresbou postav a témata války, traumatu, paměti a odpuštění.
