Odkazy na obálky (imageLinks): smallThumbnail: http://books.google.com/books/content?id=mJJODgAAQBAJ&printsec=frontcover&img=1&zoom=5&source=gbs_api, thumbnail: http://books.google.com/books/content?id=mJJODgAAQBAJ&printsec=frontcover&img=1&zoom=1&source=gbs_api
Odkaz na náhled: http://books.google.de/books?id=mJJODgAAQBAJ&dq=isbn:9781447289432&hl=&cd=1&source=gbs_api
Info link: http://books.google.de/books?id=mJJODgAAQBAJ&dq=isbn:9781447289432&hl=&source=gbs_api
Kanonický odkaz na svazek: https://books.google.com/books/about/The_Man_Without_Qualities.html?hl=&id=mJJODgAAQBAJ
Prodejní země (saleInfo): DE
Prodejnost (saleability): NOT_FOR_SALE
Je e-kniha (isEbook): false
Země pro přístup (accessInfo): DE
Viditelnost (viewability): NO_PAGES
Embedovatelná (embeddable): false
Ve veřejné doméně (publicDomain): false
Text-to-speech povolení: ALLOWED
EPUB dostupnost: isAvailable=false
PDF dostupnost: isAvailable=true
Odkaz na webového čtečku (webReaderLink): http://play.google.com/books/reader?id=mJJODgAAQBAJ&hl=&source=gbs_api
Stav přístupu (accessViewStatus): NONE
Povoleno sdílení citací: false
Vyhledávací úryvek (textSnippet): Part satire, part visionary epic, part intellectual tour de force, The Man Without Qualities is a work of immeasurable importance.
Popis knihy: Muži bez vlastností je filozofický román od rakouského spisovatele Roberta Musila, publikovaný poprvé v letech 1930–1943. Kniha se zaměřuje na úvahy o identitě, existenci a moderní společnosti.
Klíčová slova: modernistický román, Habsburská monarchie, Vídeň 1913, Ulrich, bez vlastností, Paralelní akce, krize hodnot, první světová válka, Moosebrugger, sourozenecký vztah, Agáta, jiný stav, psychologie a filozofie, satira společnosti, rozpad monarchie
Cílová skupina: Kniha je určena především dospělým čtenářům se zájmem o náročnou modernistickou literaturu, filozoficky laděnou beletrii, dějiny střední Evropy a psychologicky i esejisticky pojaté romány; vzhledem k složitému stylu a šíři intelektuálních odkazů je vhodná pro čtenáře se zkušeností s delší a myšlenkově komplexní prózou.
Děj: Román se odehrává ve Vídni roku 1913, v posledním roce před vypuknutím první světové války, v fiktivní habsburské monarchii zvané „Kakanie“.[8] Ústřední postavou je Ulrich, třicetiletý matematik, bývalý důstojník a intelektuál, který se rozhodl vzít si „rok volna od života“, protože nedokáže nalézt pevnou životní roli ani hodnoty, s nimiž by se mohl ztotožnit.[2][8] Jeho „bezpříznakovost“ (absence stabilních vlastností, názorů a identit) z něj činí jakýsi zrcadlící prázdný střed, přes který Musil zkoumá moderní společnost, psychologii a ideje přelomu století.[2]
Děj se rozbíhá kolem tzv. „Paralelní akce“ – pompézního, zároveň však bizarně neefektivního komitétu, který má v Rakousko‑Uhersku připravit oslavy sedmdesátého výročí panování císaře Františka Josefa, a současně tak „ideově“ konkurovat připravovaným oslavám 30leté vlády císaře Viléma II. v Německu.[2][8] Paralelní akce má najít „velkou ideu“, která by dala monarchii nový smysl a jednotu, ale postupně se mění v prázdné rétorické cvičení, v němž se střetávají různé politické, národní, morální i estetické postoje. Ulrich je do ní vtažen prostřednictvím své sestřenice Diotimy, salonní hostitelky, která ve svém literárně‑filozofickém patosu touží stát se „duchovním středem národa“.[8]
Román sleduje širokou galerii postav: Diotimin manžel Tuzzi, chladný diplomat; průmyslník Arnheim, Diotimin obdivovaný pruský kapitalista‑estét; Levina, feministicky laděná intelektuálka; nacionalisté, byrokraté a oportunisté různého druhu. Jejich dialogy a intriky během příprav Paralelní akce postupně odhalují vnitřní prázdnotu říše, neschopnost politických elit a hlubokou krizi hodnot, která předznamenává blížící se kolaps starého světa.[2][8]
Paralelně s „veřejnou“ linií běží intimnější, temnější linie postavy Moosebruggera, psychicky narušeného vraha prostitutky, jehož soudní proces se stává předmětem senzace i „morálního“ zájmu elit.[2] Ulricha Moosebrugger fascinuje jako hraniční případ, v němž se stírá rozdíl mezi zločinem, nemocí a chorobnou formou „autentičnosti“. Způsob, jakým společnost, média a odborníci (psychiatři, soudci, moralisté) přistupují k jeho činu, slouží Musilovi k demontáži dobových představ o vině, odpovědnosti a racionalitě.
Ve druhé části románu, často nazývané „Příběh jako experiment“, se těžiště přesouvá do Ulrichova osobního a duchovního života, zejména k jeho vztahu se sestrou Agátou, s níž se po letech znovu setkává po smrti jejich otce.[2] Sourozenci zjišťují zvláštní duchovní a citovou spřízněnost, která postupně nabývá podoby téměř mystické a eroticky podbarvené symbiózy. Společně hledají „jiný stav“ – formu bytí mimo běžnou společenskou morálku, čas a utilitární racionalitu, jakýsi trvalý „výjimečný stav duše“, v němž by bylo možné uskutečnit absolutnější lásku a smysl.[2]
Ulrich a Agáta experimentují s tímto „jiným stavem“ v sérii rozhovorů, izolace od společnosti a vnitřních pokusů překročit hranice jáství, rodinné morálky i konvenční sexuality. Jejich vztah se postupně dostává na hranici incestu a nihilismu, zároveň však otevírá otázku, zda je možné nalézt pravdu a hodnotu mimo společenské role – v čistém, i když nebezpečném, prostoru mezi sourozeneckou láskou, mystikou a destrukcí.
Okolní svět mezitím neúprosně míří k válce: symbolicky i fakticky se hroutí instituce, ideály a jazyk, na nichž stála habsburská monarchie. Paralelní akce se rozpadá v chaosu frází, osobních ambicí a bezmocného sentimentu. Ulrich s Agátou nedospějí k jednoznačnému řešení svého experimentu – text směřuje k otevřenému, fragmentárnímu zakončení, v němž válka a rozpad říše rámují jejich neuzavřený pokus o nalezení nového smyslu života mimo tradiční struktury. Musil román nedokončil; dochované části končí v okamžiku, kdy se vnitřní experiment sourozenců i vnější dějiny blíží k bodu zlomu.
„Muž bez vlastností“ tak prostřednictvím rozvolněného děje, esejistických kapitol, ironie a analytické psychologie rozebírá moderní identitu, vztah racionality a iracionality, techniky a morálky, a ukazuje, jak svět plný možností vede zároveň k paralyzované neschopnosti volby a jednání.[2][8]
