Detaily knihy

• Popis knihy: The Liars Dictionary je debuňovací román, který prozkoumává moc jazyka a slova, jakož i jeho schopnost klamat a uvádět lidi do omylu.
• Děj: Román **The Liar's Dictionary** se odehrává ve dvou časových liniích, které se navzájem zrcadlí a prolínají prostřednictvím slov, podvodů a osobních tajemství.[6][8] V minulosti, na konci 19. století, sledujeme mladého lexikografa Petera Wincewortha, zaměstnance fiktivního nakladatelství Swansby’s, které připravuje rozsáhlý encyklopedický slovník.[6][8] Peter je samotář, trpí pocitem nedostatečnosti a odcizení; jeho život je svázaný přísnými pravidly a drilem lexikografické práce. Aby se vzepřel monotónnosti a zároveň ventiloval vlastní frustrace a fantazii, začne do slovníku tajně vkládat takzvané mountweazels – vymyšlená, neexistující slova s fiktivními definicemi, která mají působit pravděpodobně, ale ve skutečnosti jsou čistou mystifikací.[6] Tato slova reflektují jeho osobní touhy, obavy i skryté vnitřní konflikty, takže slovník se postupně stává nejen referenční pomůckou, ale i záznamem jeho psychického stavu a drobných vzpour proti systému. Zároveň sledujeme i jeho problematické vztahy a to, jak se snaží najít vlastní hlas v rigidním viktoriánském prostředí. V současné časové rovině se příběh soustředí na mladou ženu Mallory, která pracuje jako stážistka/poslední zaměstnankyně v chátrajícím vydavatelství Swansby’s, jež se snaží digitalizovat jejich starý encyklopedický slovník, aby vůbec přežil do 21. století.[6][8] Mallory zde pracuje pro výstředního potomka zakladatele, Davida Swansbyho, a tráví dny tím, že kontroluje hesla a připravuje je pro online databázi.[6] Během této práce narazí na nesrovnalosti a začne si všímat zvláštních slov, která se nápadně liší tónem i významem – jde o stopu po Winceworthových starých mountweazelech.[6] Jejím úkolem se postupně stává právě identifikace a odstranění těchto padělaných slov, aby byl slovník „čistý“ a důvěryhodný, což však v ní samotné vyvolává otázky o povaze pravdy, lži a o tom, zda mají tyto výmysly nárok na existenci, když už jsou součástí historie díla. Paralelně se Mallory musí vyrovnávat s vlastní identitou a osobním životem, zejména se svou queer orientací a vztahem s partnerkou, kterému se zpočátku obtížně plně otevírá.[6] Její nejistota a potíže se sebevyjádřením rezonují s Winceworthovými dávnými nejistotami, takže oba příběhy ukazují, jak jazyk a slovníky ovlivňují to, jak sami sebe chápeme a jak se prezentujeme okolí. Vydavatelství je také terčem anonymních telefonátů a výhrůžek od samozvaného „obránce jazyka“, který odmítá modernizaci a inkluzivní změny ve slovníku, což vytváří napětí a komickou, ale i znepokojivou zápletku.[6] Mallory se musí rozhodnout, zda se bude řídit striktní definicí pravdy, nebo zda akceptuje, že jazyk a identita jsou proměnlivé a otevřené. Jak se děj obou linek rozvíjí, Winceworthovy tajné výmysly začnou mít nečekaný dopad na přítomnost: Mallory postupně rekonstruuje jeho příběh a chápe, že za mountweazely nebyla jen lež, ale i snaha zachytit nuance, které „seriózní“ slovník nedokázal pojmout.[6] Vyvrcholení přináší konfrontaci mezi Mallory, jejím zaměstnavatelem a anonymním telefonujícím ohledně toho, co má být ponecháno, opraveno či vymazáno, a také vnitřní Malloryino rozhodnutí, že se nebude dál skrývat a začne být k sobě i k ostatním otevřenější.[6] Román tak končí spíše otevřeným a hořkosladce optimistickým tónem: slovník i hrdinové zůstávají nedokonalí, ale přijímají, že významy – slov i lidských životů – jsou vždy do jisté míry vyjednávané, proměnlivé a částečně „vynalezené“. Kniha je protkána četnými slovními hříčkami, definicemi, etymologickými odbočkami a jazykovými experimenty; zabývá se také významem lexikografie, mocí definic a hranicí mezi překladem reality do slov a jejím zkreslováním.[6][8] Spojuje komediální prvky s melancholickou reflexí toho, jak jazyk formuje naše vnímání sebe samých i ostatních, a ukazuje, že i lži a omyly se mohou stát nedílnou součástí příběhu, který o sobě vyprávíme.
• Témata: moc jazyka, klam, identita, lexikografie
• Klíčová slova: lexikografie a slovníky, mountweazel – fiktivní slovníkové heslo, dvojí časová rovina (19. století a současnost), identita a queer tematika, jazyk, význam a moc definic, podvod, lež a pravda, metafikce a hra s jazykem, pracovní prostředí vydavatelství, britská současná literatura, humor a slovní hříčky
• Cílová skupina: Kniha je určena především dospělým čtenářům a starším mladým dospělým, kteří mají zájem o jazyk, slovníky, literární experimenty a chytré, humorně laděné romány s důrazem na queer reprezentaci a introspektivní postavy.[6][8] Vhodná je pro čtenáře, které baví slovní hříčky, metafikce a intelektuálně hravé příběhy spíše než akční děj.