Děj: Sbírka devíti povídek slovenského židovského spisovatele Leopolda Laholu zachycuje předválečný vzestup fašismu a jeho nebezpečí pro židovskou komunitu, průběh koncentračních táborů, partyzánský boj proti Němcům a končí devastujícím shrnutím všech ztrát a zničení způsobených válkou. Lahola píše mimo konvenční tropy, zkoumá morální ambivalence, kde jiní zůstávají v jednoduché opozici dobra proti zlu. Propichuje standardní historický obraz partyzánských bojovníků zobrazením jejich hrdinství vedle krutosti a malichernosti, ukazuje souběh statečnosti a šílenství, laskavosti a stupidnosti. Příběh knihy je smutně prorocký – autor zemřel na srdeční infarkt v lednu 1968 těsně před svými 50. narozeninami, když se jeho povídky konečně dostaly do knižní podoby.[1][9]
Klíčová slova: druhá světová válka, fašismus, židovská komunita, partyzáni, koncentrační tábory, morální ambivalence
Cílová skupina: Dospělí čtenáři zajímající se o literaturu faktu, historická próza a témata druhé světové války, zejména z perspektivy slovenské a židovské zkušenosti.
