Po první světové válce se ve středoevropském prostoru masivně rozšířily myšlenkové směry korporativismu požadující nahrazení liberálně-kapitalistického hospodářského systému profesně-stavovským řádem, který měl být založen na „přirozeném“ členění hospodářského sektoru do samosprávných korporací – stavů. Ty měly převzít podstatnou část funkcí dosud příslušejících státu a současně řídit ekonomické vztahy po vzoru předmoderního cechovního systému. Mezi mnoha meziválečnými teoriemi korporativismu dominovala ideologie tzv. univerzalismu rakouského národohospodáře a sociologa Othmara Spanna, která si získala řadu příznivců v prostředí radikálněkonzervativních a katolických kruhů po celé střední Evropě, ze­jména v německy hovořícím prostředí. Právě podrobnějšímu zkoumání Spannovy nauky a jejímu zasazení do kontextu konzervativních a korporativistických směrů meziválečné epochy je zasvěcena tato kniha. Kromě kritické analýzy univerzalismu se v ní čtenáři seznámí rovněž se vztahem nacionálně-socialistické ideologie a nacistického režimu k univerzalismu a k ideám stavovské přestavby hospodářství a státu a v krátkém exkurzu také s pronikáním univerzalistických myšlenek do sudetoněmeckého radikálně­konzervativního milieu v meziválečné době.