Během představení Krále Leara v torontském divadle představitel hlavní role přímo na jevišti zkolabuje a přes veškeré snahy na místě umírá. Tragická událost, avšak nijak neobvyklá. Stačí však jediný strohý dovětek na konci kapitoly a je rázem jasné, že na jeho kolegy i celé lidské pokolení se řítí dosud nepředstavitelná katastrofa. Jen o několik hodin později dopadne na lidstvo „jako atomová bomba“ mimořádně smrtící virus gruzínské chřipky a zdecimuje 99 procent světové populace. Na rozdíl od jiných dystopií se ve Stanici jedenáct mladá kanadská autorka Emily St John Mandelová nezaměřuje pouze na samotné přežití postav v nové realitě dvacet let po tzv. Konci - jak stojí velkým písmem na boku karavanu kočující herecké společnosti „Symfonie na cestách“, která projíždí opuštěnou krajinou kanadských jezer a přiváží hrstkám přeživších krásu hudby a Shakespeara: „Přežít nestačí“. Station Eleven není ani tak románem o apokalypse, ale spíše nadmíru strhující knihou o lidské paměti a ztrátě, nostalgii a snech a o povznášející síle umění, které dokáže přehlušit samotu a zachytit prchavost okamžiku.