Exponenciální nárůst případů mentální anorexie a bulimie, forem poruch příjmu potravy, potvrzuje hypotézu o provázanosti nemocí s kulturně-společenským vývojem. Nikoli náhodou jsou poruchy příjmu potravy tolik rozšířené v dnešní západní kultuře, kde je kladen důraz na individualitu, výkon, povrchní komunikaci, nerealistická očekávání, image nebo kult mládí, krásy a štíhlosti. Předkládaná práce se zabývá problematikou psychogenních poruch příjmu potravy s ohledem na sociokulturní determinanty, s částečným přihlédnutím k determinantám vývojovým, osobnostním a rodinným. Starší teoretická východiska i výsledky novějších výzkumů jsou prezentované v souladu s pojetím psychogenních poruch příjmu potravy jako převážně sociálně a kulturně podmíněného jevu.