Spiroergometrie v kardiologii a sportovní medicíně

Autor: Pavel Homolka, Várnay František, Mífková Leona, Dobšák Petr

Žánr: Odborná literatura > Medicína,lékařství > Kardiologie,angiologie

Kniha vychází z mnohaleté praxe autorů a je určena nejen lékařům provádějícím spiroergometrické vyšetření, ale i dalším odborníkům, kteří se setkávají s výsledky spiroergometrie a aplikují je v praxi, trenérům výkonnostních a vrcholových sportovců a studentům lékařských a sportovních fakult.Bohatě dokumentovanou barevnou publikaci (71 tabulek, 225 grafů a obrázků) tak uvítají především kardiologové, internisté, tělovýchovní lékaři a pneumologové. Pro interpretaci výsledků vyšetření ji však mohou využít i lékaři posudkoví, praktičtí a rehabilitační, dále fyzioterapeuti zabývající se kardiovaskulární rehabilitací a zejména trenéři výkonnostních sportovců.V úvodu jsou popsány fyziologické děje probíhající při zátěži a metodické postupy správného provedení spiroergometrie.V dalších částech jsou podrobně a novým způsobem popsány jednotlivé parametry sledované v zátěžové i zotavovací fázi spiroergometrického vyšetření. Jsou při tom použity nové typy barevných grafů.Samostatná kapitola pojednává o metodách stanovení obou ventilačních prahů a obsahuje i přehled laktátových prahů zejména ve vztahu k ventilačním prahům. V části knihy věnované kardiologii je popsána aplikace výsledků spiroergometrie u vybraných kardiologických nemocí. Obsáhlá kapitola se zabývá i kardiovaskulární rehabilitací, zejména popisem správného způsobu preskripce tréninkových parametrů pro různé modality aerobního vytrvalostního tréninku (kontinuální trénink s konstantní zátěží, intervalový trénink a excentrický trénink s konstantní zátěží) v rámci kardiovaskulární rehabilitace.Závěrečná část pojednává o využití spiroergometrie ve sportovní medicíně – v ledním hokeji a ve veslování – a to k funkčnímu testování výkonnostních a vrcholových sportovců, optimalizaci tréninku a longitudinální kontrole jeho efektu. V kapitole o veslování je navržen nový spiroergometrický test, kterým lze stanovit schopnost dostatečně dlouho pracovat na vysokých procentech maximálního příjmu kyslíku.