Další méně známé Hurvínkovy příběhy z rozhlasového archivu (ze sedmdesátých a osmdesátých let), které spojuje autorství Františka Nepila a interpretační umění Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové.„O Nepilově tvorbě pro Spejbla a Hurvínka bych řekla především, že jeho humor jim byl velmi blízký. František těm dvěma ušatcům dobře rozuměl a měl je rád,“ říkala Helena Šáchová „Naprosto dokonale dokázal využít v dialogu jejich charakteristické dovednosti, jak dovést kategorii nonsensu až do zcela absurdních konců. „