Předkládaná práce je kritickou revizí stávajících metodologických přístupů k analýze slovosledu, a to jak v rovině obecné, tak v rovině aplikace na španělštinu, spočívající ve víceméně chronologicky řazeném popisu existujících metod a postupů, kritickém hodnocení a ověřování jejich explikativní síly na konkrétním materiálu.Studie představuje v českém prostředí první ucelený a úplný pohled na španělský slovosled, na vývoj názorů na jeho uchopení, a zároveň o první pokus konfrontovat úspěšnost jednotlivých teoretických modelů při aplikaci na španělský jazykový materiál.