Být dívkou a žít v mormonské komunitě spravedlivých není žádný med ani tehdy, jste-li vnučkou jejích zakladatelů a devětatřicátým dítětem jejího vůdce. Autorčin dědeček a babička LeBaronovi založili stejnojmennou kolonii na severomexickém venkově v roce 1944 a záhy se k nim připojily další polygamní rodiny. Když byl v rámci mocenského boje dívčin otec zavražděn, matka (autorka byla jejím čtvrtým dítětem) se provdala za despotu a surovce, který zneužíval dokonce i vlastní děti. Po rodinné tragédii se jeho nevlastní potomci odhodlali k odvážnému útěku do Spojených států amerických, kde se autorka usadila a šťastně provdala. Skřípot štěrku na příjezdové cestě v LeBaron se pro ni stal symbolem strastiplného dětství a života s matkou, na niž dodnes vzpomíná s láskou. Každodenní život v chudé kolonii přibližuje s dětskou prostotou i dovedností vyzrálé spisovatelky.