Román s ozvuky děl Michaila Bulgakova, Umberta Eca i latinskoamerického magického realismu je sžíravou politickou satirou na poměry v rumunské společnosti devadesátých let minulého století, dobu liknavého přechodu od totality k demokracii, kdy staré modly padly a na jejich místo se drali taškáři a falešní proroci všeho druhu. V klauniádě kombinované s metafyzikou uvádí autor do příběhu náboženskou společnost se ztřeštěnou nesourodě poslepovanou ideologií, bojůvku fašistického zrna vyznávající vtělení dávného moldavského knížete a všudypřítomnou tajnou službu, jejíhož informátora proměnila uzbecká KGB kdysi v zrzavého kocoura. Střet různého pojetí spásy vede ke konfliktu a k otázce, zda je záchrana světa vůbec možná.