Básnická prvotina Kristýny Montagové se vyznačuje úsporností, kdy autorka šetří slovy tak, že poté jako blesk zapůsobí třeba i jediné slovo.Toto slovo se stává jakousi minipointou, která nenechá nic a nikoho na pochybách, neboť její význam je jasný, tvrdý a nekompromisní jako gilotina. Autorka tak namnoze vyjevuje skrytá dramata, aniž by ovšem lkala nad osudem.Při studijním pobytu v Turecku byla konfrontována s novým a multikulturním prostředím, o kterém čtenáři podává zprávu bez toho, aniž by určovala, co je špatné či naopak.