Monografie Jindřicha Tomana, profesora slavistiky na University ofiMichigan (Ann Arbor) v USA, si dává za cíl představit lingvistiku Pražského lingvistického kroužku v širších kulturních a politických souvislostech. Autor se mj. zabývá stylem jazykovědné práce na počátku 20. století, rolí pražské multikulturní společnosti při vzniku Kroužku, propojením Kroužku a avantgardy a vlivem modernistických kulturních ideálů na jazykovědu. Částí práce jsou intelektuální biografie Viléma Mathesia, Romana Jakobsona a Nikolaje S. Trubeckého, které mj. ukazují, jak dalece ideály kolektivní práce, syntézy vědění a důrazu na společensky vymezený závazek vůči jazykovědě ovlivnily jejich práci. Další kapitoly popisují vznik pražské fonologie a otázky teorie jazykové kultury. Monografie původně vyšla anglicky (MIT Press, 1995). Český překlad je doplněn autorovou retrospektivní úvahou a aktualizovanou bibliografií.