Společenská dynamika pražského jara byla mnohem vrstevnatější a otevřenější než pařížský květen 1968 nebo než listopadové události roku 1989. Kniha se zaměřuje na opomíjené dimenze pražského jara, které na něj vrhají jiné světlo a přinášejí jiný pohled než ten, s nímž se běžně setkáváme v polistopadových českých a slovenských pracích. Jsou v ní představeny reformy týkající se podnikové demokracie, samosprávného soudnictví, zrušení politických, od společnosti odtržených elit a další myšlenky a počiny pražského jara. Jako jedinečný rys pražského jara vykresluje vzájemné výměny mezi vládnoucí mocí, expertními týmy a společenskými hnutími. Díky nim reformy přecházely v revoluci, která od základu proměňovala státní socialismus. Tváří v tvář dnešním krizím se události pražského jara stávají novým inspiračním zdrojem.