Tato kniha je výsledkem úsilí o nové pojetí křesťanské duchovní cesty, které by bylo blízké soudobým následovníkům Krista. Během prvních šestnácti století církevní historie byla kontemplativní modlitba uznávaným cílem křesťanské spirituality kněží i laiků. Po reformaci došlo prakticky ke ztrátě tohoto odkazu, přinejmenším jako živé tradice. Křesťanská kontemplativní tradice se začala obnovovat ve dvacátém století, a tento proces stále pokračuje. Třebaže se kniha snaží o dialog mezi poznatky současné psychologie a mistry tradičního křesťanského duchovního myšlení, její hlavní cíl je ryze praktický: poskytnout pevné koncepční zázemí pro moderní praxi kontemplativní modlitby a duchovní cesty. K této cestě nás nevyzývá jen potřeba osobního růstu, ale i zájem celého lidského společenství.„Pravidelná kontemplativní modlitba spouští ozdravný proces, který můžeme nazvat „boží terapií“. Hluboké spočinutí, jehož dosahujeme při modlitbě, rozrušuje udusanou půdu kolem emočního plevele v našem nevědomí; naše tělo je jím doslova promořeno. Duše se začíná pozvolna zbavovat nezpracované emoční zátěže nahromaděné v průběhu života, a tím se otevírá nový prostor pro sebepoznání, svobodnou volbu a odhalování Boží přítomnosti v nás. Zvyšuje se naše důvěra v Boha, naše spojení s božským léčitelem, které nám dává sílu vytrvat.“