Kniha obsahuje 101 povídku, z nichž většina se stala mně nebo mým známým. Jsou chronologicky řazeny a první začíná v roce 1955 a poslední je z roku 2001. Naprostá většina příběhů je veselá a čerpá z absurdity, ve které jsme my starší žili. Například jedna komunistka na nějakém plénu prohlásila, že dívka nemusí být hezká, ale musí být uvědomělá, rozohněný politruk před vojáky použil spojení „soudruh Hitler“ a sklidil bouři smíchu, ve vojenské příručce se objevila rada: koně se do vozu zapřahají hlavou ve směru jízdy. Zkrátka absurdní systém vytvářel absurdní a směšné situace. Knížka je velice čtivá a neměli byste si ji nechat ujít.