Roky strávené v obrovském mamutím těle mi zajistily doktorát z výmluv, proč nemohu zhubnout. A přitom funím do kopce jak parní lokomotiva, při natahování punčoch se potím jak po zaběhnutém maratonu a při obouvání se cítím stejně jako potápěči bez dýchacího přístroje. Pak ale stačil jeden jediný okamžik, jediná vteřina, aby se mi v mozku rozeběhla už dávno zrezivělá kolečka. Moje osobní váha kvílela a prosila, abychom se vážili po jednom. Výhružně na mě blikala třímístným číslem 111 kg! Tak nad takovým číslem by plesali snad jen numerologové. A tak jsem se rozhodla pohřbít své velrybí tělo do skladiště historie. Neudržitelná situace mě donutila zakleknout na startovní čáru nejnáročnějšího závodu mého života. Shodím 30 kilo a získám Nobelovku v hubnutí! A přesně v tuhle chvíli začala moje nová doba hubnoucí…