Publikace se věnuje mezigeneračnímu učení v kontextu rodinného života, za což jsou považovány jevy a procesy, které napomáhají obousměrnému přenosu poznatků, zkušeností a postojů v rodině. Jde o součást sociálního učení uskutečňovaného v situacích rodinného života, v interakcích a společných činnostech zúčastněných generací (dětí, rodičů, prarodičů). Jednotlivé kapitoly jsou věnovány tématům, jako co se v rodině učíme, od koho, v jakých souvislostech a s jakými podmínkami. Impulsem k této publikaci jsou proměny současné české rodiny a nové modely rodinného chování, jež vyplývají z vnějších i vnitřních podmínek fungování rodin, jako je vyšší věk rodičů, nižší počty dětí či narůstání počtu vícegeneračních rodin.