Detaily knihy

• Klíčová slova: kulturní střet a globalizace, dospívání a iniciační cesta, mentor a žák, identita a vykořeněnost, trauma a sebereflexe, rodina a náhradní otcovství, satira konzumerismu, cestování a exotika, americko-asijské vztahy
• Cílová skupina: Román je určen především dospělým čtenářům a starším mladým dospělým, kteří mají zájem o současnou literární prózu, témata kulturní identity, globalizace a mezikulturních vztahů, a ocení komplexní, jazykově bohaté a místy satirické vyprávění s výraznými psychologickými a společenskými přesahy.[6][10]
• Děj: Román sleduje amerického vysokoškoláka **Tillera Bardmona**, poměrně průměrného, nenápadného studenta z předměstí, který nemá velké ambice ani jasnou představu o vlastní budoucnosti.[10] Jeho život se radikálně změní, když se seznámí s charismatickým čínsko‑americkým podnikatelem **Pongem Lou**, jenž je extravagantní, vynalézavý a posedlý velkými obchodními plány a kulinářskými zážitky.[6][10] Pong si Tillera zvolí jako svého chráněnce a vezme ho na „rok v zahraničí“, sérii cest a obchodních výprav po Asii a dalších místech, kde se má Tiller stát jakýmsi asistentem, společníkem a svědkem Pongova světa.[6] Během tohoto roku se Tiller ocitá v prostředí riskantních investic, pochybných podnikatelských schémat, nelegálních či na hraně legálnosti se pohybujících obchodů, extravagantních večírků a výstředních kulinářských dobrodružství.[6] Postupně se zaplétá do dění, kterému nerozumí a které je mnohem nebezpečnější, než si původně uvědomoval: Pong má kontakty a závazky, které sahají k podsvětí i ke stínovým finančním strukturám, a jejich společný projekt se začne hroutit pod tlakem dluhů, rivalů a zrady.[6][10] Tiller se zároveň setkává s různými formami kulturního střetu – je konfrontován se stereotypy o Asii, s vlastní naivitou coby mladého Američana a s tím, jak ekonomická globalizace ovlivňuje jednotlivce i celé komunity. Román se odehrává ve dvou časových liniích: jedna líčí Tillera během šíleného roku po boku Ponga, druhá jej ukazuje o něco později v americkém městečku Stagno, kde dočasně žije s rozvedenou ženou **Val**, její úzkostnou osmiletou synem **Veejem** a snaží se vést mnohem tišší, „domácký“ život.[6] V současné linii Tiller hlídá Veeje, stará se o domácnost, snaží se být oporou Val, která řeší psychické i finanční problémy, a zároveň se vyrovnává s traumatickými vzpomínkami na rok strávený s Pongem.[6] Stagno je záměrně provinční, až klaustrofobní prostředí – Tiller je tu obklopen banální každodenností, rodičovskými starostmi a vzpomínkami na extrémní zážitky, které zažil v zahraničí, a vnitřně balancuje mezi touhou po klidu a nostalgickým, ale zároveň bolestným ohlížením za dobou, kdy byl „živější“, i když v nebezpečí. V retrospektivní linii se postupně ukazuje, jak se Pongovy plány začaly rozpadat – obchody nevyšly podle předpokladů, partneři se ukázali jako nespolehliví nebo přímo nebezpeční a Tiller je vtažen do situací, které ohrozí jeho fyzickou i psychickou integritu.[6] Dostává se do konfliktů, je svědkem manipulace i násilí, a přesto k Pongovi cítí ambivalentní směs obdivu, vděčnosti a odporu. Pong v něm probouzí smysl pro dobrodružství a chuť vystoupit z vlastního „průměrného“ života, zároveň však Tiller postupně chápe, že Charisma a „velké sny“ mohou maskovat hlubokou prázdnotu, pocit vykořeněnosti a destruktivní posedlost úspěchem za každou cenu. V přítomnosti, ve Stagnu, Tiller vnitřně přehodnocuje, kým se stal: navazuje silné pouto s Veejem, učí se roli kvazi‑otce a partnera a začíná si uvědomovat, že štěstí může být spíš v odpovědnosti a blízkosti druhých než v exotických zážitcích.[6] Zároveň se však neustále potýká s tím, jak vlastní zkušenost „roku v zahraničí“ zasáhla jeho psychiku – trpí úzkostí, pocitem viny i tělesnými důsledky stresu. Jak se obě časové linie přibližují, čtenář se postupně dozvídá detaily o tom, co se přesně stalo v závěru spolupráce s Pongem, jaké nebezpečí Tiller přežil a proč se nakonec ocitl zpět v USA v relativně anonymním městečku. Vyústění románu spočívá méně v dramatické akci a více v Tilllerově vnitřní proměně: dochází k pochopení, že jeho identita není definována ani pasivní průměrností, ani krajní výstředností a rizikem, ale schopností nést následky vlastních rozhodnutí, starat se o druhé a přijmout vlastní hybridní, rozkročenou zkušenost mezi kulturami.[6] „Rok v zahraničí“ se tak ukáže jako iniciační cesta, která jej poznamenala traumatem i poznáním, ale zároveň mu umožnila přestat utíkat před tím, kým je – mladým mužem, který si může zvolit smysluplnější a odpovědnější podobu štěstí, než mu slibovali velkolepé, ale sebedestruktivní sny jeho mentora Ponga Lou.