Detaily knihy:

• Popis knihy: Kniha 'Můj kocour Jugoslávie' od Pajtima Statovciho se zabývá tématy identity, migrace a lásky. Je to příběh o mladém muži, který se snaží najít své místo v obtížné situaci ve světě, kde se prolínají různorodé kultury a tradice.
• Děj: Román sleduje dvě časové linie, které se postupně proplétají. V Kosovu v 80. letech je šestnáctiletá muslimská dívka Emine provdána za muže, kterého téměř nezná, v dohodnutém sňatku, jenž má rodině zajistit dobrou budoucnost.[7] Zpočátku má jít o „šťastné“ manželství, brzy se ale ukáže, že Eminein manžel je násilný, ovládající a plný pohrdání; manželství se mění v klaustrofobní past, v níž je Emine sevřená patriarchálními a náboženskými normami, domácím násilím a postupným rozkladem Jugoslávie kolem ní.[7][8] Když se napětí v zemi i v rodině stupňuje, rodina nakonec prchá do Finska jako uprchlíci, kde jsou nuceni začít znovu – v cizím jazyce, v cizí společnosti, s traumaty, která si nesou z domova.[7] Druhá linie sleduje Eminina syna Běkima, který vyrůstá ve Finsku jako dítě kosovsko‑albánských uprchlíků.[8] Bëkim se cítí vykořeněný a cizí jak ve finské společnosti, tak ve vlastní rodině. Čelí rasismu, homofobii i očekáváním tradiční komunity; v rodině se naráží na autoritářského otce a matku, která je poznamenaná minulostí a neschopná nabídnout mu citovou oporu. Bëkim si uvědomuje svou homosexualitu, ale kvůli výchově a stigmatizaci ji potlačuje, dokud se od rodiny postupně neodcizí a nezačne žít víc podle sebe – i za cenu samoty.[8] V Helsinkách navštěvuje gay bary a seznamky, kde navazuje chaotické i sebedestruktivní vztahy. Jednoho dne si pořídí boa constrictora, kterého pojmenuje a s nímž sdílí byt; had se stává jak znepokojivým, tak intimním společníkem, metaforou strachu, touhy i nebezpečných vztahových vzorců.[8] Ještě podivnější a zásadnější je však setkání s antropomorfní, mluvící kočkou – arogantním, cynickým, manipulativním stvořením, které Bëkima přitahuje i ponižuje zároveň.[1][7][8] Tato kočka, ztělesňující směs exotizace, rasismu, vnitřního sebeopovržení i západních představ o „Balkánu“, s Bëkimem vstupuje do milostného vztahu plného verbální krutosti a emocionálního sadismu. Bëkim se k ní vrací navzdory ponížení, jako by znovu inscenoval traumata z dětství i uprchlický pocit méněcennosti. Postupně se vyprávění z obou rovin stále víc prolíná: osud Emine – její nucený sňatek, útěk, ztráta domova a identity – vrhá světlo na Bëkimovo odcizení a jeho vlastní hledání místa ve světě. Čtenář postupně chápe, jak hluboko sahá generační trauma a jak se předává z matky na syna v podobě mlčení, studu a neschopnosti mluvit o násilí a ponížení. Symbolická postava kočky Jugoslávie reprezentuje jak Bëkimovu fascinaci „starou vlastí“, tak destruktivní stereotypy o Balkánu a o něm samém; zároveň funguje jako alegorie koloniálního pohledu a fetishizace „jinakosti“.[7][8] Jak se příběh blíží ke konci, Emine a Bëkim se musejí každý po svém postavit minulosti. Emine se snaží přijmout svůj život v cizí zemi, smířit se s rozhodnutími, která za ni kdysi učinili jiní, a nalézt alespoň částečnou autonomii po letech útlaku. Bëkim si uvědomuje, že vztahy, do nichž vstupuje – s hadem, s kočkou i s lidmi – jsou naplněné mocenskými asymetriemi, které opakují stará traumata. Aby se z nich vymanil, musí přerušit destruktivní vazby, přiznat si svou identitu i bolest a kriticky se postavit jak rasismu většinové společnosti, tak utlačujícím očekáváním vlastní komunity. Závěr knihy nenabízí jednoduché vykoupení, ale spíše bolestnou, částečnou emancipaci: Bëkim i Emine zůstávají poznamenaní minulostí, zároveň se ale pomalu učí definovat sami sebe mimo role oběti a uprchlíka.[7][8]
• Témata: identita, migrace, láska, rodina, přijetí
• Klíčová slova: uprchlictví a migrace, generační trauma, identita a sexualita, Balkán a válka v Jugoslávii, rodinné násilí a patriarchát, magický realismus, antropomorfní zvířata, rasismus a xenofobie, queer literatura, asimilace a pocit vykořenění
• Cílová skupina: Dospělí čtenáři a starší mladí dospělí se zájmem o současnou literaturu, témata migrace, identity a queer zkušenosti, čtenáři, kteří ocení literární romány s prvky magického realismu a symboliky; vhodné spíše pro náročnější publikum kvůli tématům násilí, traumatu a komplexní naraci.