Detaily knihy:

• ISBN: 9781529415919
• Název: My body
• Autor: Ratajkowski, Emily, 1991-
• Žánr: vzpomínky, eseje, reminiscences, essays
• Nakladatel: Quercus
• Rok vydání: 2022
• Fyzický popis: 237 stran ; 20 cm
• Formální heslo: vzpomínky, eseje, reminiscences, essays
• Popis knihy: Tato kniha je osobní esej od modelky a herečky Emily Ratajkowski, ve které zkoumá svůj vztah k tělu, sexualitě a feministické ideologii.
• Témata: feminismus, sebereflexe, tělesnost, sexualita
• Klíčová slova: feminismus, sexualita, modeling, sebeobjektivizace, moc, vztah ke svému tělu, sláva, komodifikace žen, práva na obraz
• Cílová skupina: Dospělí čtenáři, zejména ženy a mladí dospělí, kteří se zajímají o témata feminismu, popkultury, sexuální identity, mediální reprezentace žen, nebo osobní rozvoj v sexistickém prostředí; vhodné pro profesionály v oblasti médií, módy a genderových studií[1][2][3].
• Děj: Kniha My Body od Emily Ratajkowski je sbírkou autobiografických esejí, které zkoumají její osobní zkušenosti s modelingovým průmyslem, kde je často vnímána pouze jako objekt touhy. Eseje pokrývají období od dětství, kdy si Emily uvědomila sílu svého vzhledu a možnost jej využít k finančnímu zabezpečení, ale zároveň se setkávala s misogynií, sexuálním zneužíváním a nevhodným chováním mužů v branži. Ratajkowski otevřeně reflektuje komplexní vztah ke svému tělu, překračuje hranice sebeobjektivizace a zmocňuje se vlastní identity, přičemž odhaluje rozporuplnou rovnováhu mezi využíváním sexistického systému a jeho kritizováním. V jedné z klíčových esejí („Buying Myself Back“) se zabývá otázkami intelektuálního vlastnictví a práv na vlastní obraz ve světě módy a modelingu. Dílo obsahuje hluboké a introspektivní úvahy o feminismu, sexualitě, moci, slávě, sexismu i racionalizacích, které ženy přijímají v patriarchálním světě. Ratajkowski popisuje, jak se krásu snažila využít k vlastnímu prospěchu, ale zároveň ji tíží břímě, které tato role přináší. Spoilery: Kniha vrcholí její reflexí proměny pohledu na vlastní tělo, postavení žen jako komodity, uvědoměním si a veřejným pojmenováním šedé zóny mezi souhlasem a zneužitím v průmyslu, který formoval nejen ji, ale i obraz ženského těla v kultuře[1][2][3][4].