Moudrost stezky

Autor: Miroslav Černý

Žánr: Společenská beletrie

Moudrost stezky je logickým vyústěním dosavadního literárního vývoje Miroslava Černého. Dalo se předpokládat, že autora, který se vedle knih odborných a populárně­?naučných prosadil především jako cestopisec a básník, dříve či později zláká nová tvůrčí perspektiva a bude si chtít vyzkoušet možnosti na poli prózy. Předkládaná knížka je pochopitelně teprve prvním krokem, jak dokládá její podtitul: povídky, básně, texty; i zde totiž Černý přináší texty jak básnické, tak cestopisné. Části, jež bychom mohli označit za pro­zaické, sice převažují, jde ale o kratší příběhy, které by v duchu Raymonda Carvera mohly být klidně psány ve verších, stejně jako některé básně by na druhou stranu bylo možné převést do prózy. Pozornější čtení jednotlivých čísel sbírky ukazuje, že Černý zůstává věrný svým oblíbeným tématům: dobrodružným výpravám po světě, původním národům, a z nich zejména Indiánům, vymírajícím jazykům, legendám, mytologii, šermu či bushcraftu. Zároveň se otevřeně i skrytěji hlásí ke svým oblíbeným spisovatelům a písničkářům: například k Jacku Londonovi, Otakaru Batličkovi, k Townesi Van Zandtovi, Bruci Springsteenovi nebo Bobu Dylanovi. Není přitom překvapující, že jde o literáty a muzikanty s tuláckým srdcem. Totéž platí i o Černého oblíbených básnících, z nichž explicitně zmiňuje Garyho Snydera, Santóku Tanedu a Arthura Rimbauda. Z cestovatelů jsou v knížce přítomni enfant terrible Richard Francis Burton (a.k.a. Frank Baker) a také polozapomenutý český objevitel Josef Wünsch. Součástí svazku jsou jednak doposud nepublikované povídky a básně, jednak práce starší, pocházející z dřívějších autorových knih, přičemž ve většině případů jde o knihy buďto dávno rozebrané (Karavansaraj), nebo jen obtížně dostupné (Africká pohlednice). Hlavním důvodem pro jejich aktualizaci v novém literárním kontextu je skutečnost, že zde slouží novému celku. Moudrost stezky se mi totiž při opakovaném čtení jeví jako pečlivá kompozice, v níž jsou jednotlivé segmenty nenásilně propojeny a umně odkazují jeden na druhý. V tomto smyslu rozumím i pro někoho možná nečekanému zařazení písňových textů.