Román Karla Pecky bývá literárními historiky označován za nejvýznamnější dílo české literatury.Strhující příběh dvacetiletého Viléma Svobody, politického vězně padesátých let, líčí brutální poměry v československých koncentračních táborech, zejména v uranových dolech na Jáchymovsku. Je zároveň podobenstvím o hledání mravní síly a vnitřní svobody nevinného člověka uprostřed vražedného systému. Realistický román se silnými autobiografickými prvky má kromě vysoké literární kvality zásadní dokumentační hodnotu, když podrobně popisuje reálné metody zacházení komunistického režimu s politickými odpůrci.