Detaily knihy:

• ISBN: 9788088322252
• Název: Maringotka 537, Christiánie : román
• Autor: Šmidl, Per, 1954-
• Žánr: anglicky psané romány, autobiografické romány, fiction in English, autobiographical novels
• Další autoři: Pavelková, Eva
• Poznámky: Přeloženo z angličtiny
• Jazyk: cze
• Nakladatel: Novela bohemica
• Rok vydání: 2021
• Fyzický popis: 363 stran : ilustrace (převážně barevné) ; 22 cm
• Geografické heslo: Kodaň (Dánsko), Copenhagen (Denmark)
• Formální heslo: anglicky psané romány, autobiografické romány, fiction in English, autobiographical novels
• Děj: Román je výrazně autobiografickou zpovědí vypravěče, alter ega autora Pera (Petra) Šmidla, který se na počátku osmdesátých let stěhuje do legendární kodaňské komunity Svobodné město Christiánie, kde žije dva roky v maringotce s číslem 537.[2] Prostřednictvím každodenních epizod popisuje příchod do této autonomní zóny, hledání místa k zaparkování maringotky, navazování prvních vztahů se stálými obyvateli i šok ze svobodomyslného, místy chaotického prostředí, které se řídí vlastními pravidly, často v rozporu se zbytkem Dánska.[2] Vypravěč postupně proniká do zdejší komunity složené z bývalých hippies, outsiderů, umělců, aktivistů, dealerů i lidí na útěku před konvencemi či zákonem; sledujeme sousedské spory, kolektivní projekty, divoké večírky i místa, kde se překračuje hranice mezi ‚svobodou‘ a sebezničením.[2] Stěžejním motivem je napětí mezi touhou po osobní a komunitní svobodě a tlakem zvenčí: města, policie, politiků i médií, které Christiánii vnímají jako problémový, nebezpečný experiment, jenž má být zkrocen nebo zlikvidován.[2] Vypravěč je opakovaně konfrontován s otázkou, zda je možné udržet romantické hipísácké ideály – společné vlastnictví, odmítání hierarchií, otevřenost a solidaritu – v prostředí, kde narůstá kriminalita, drogové závislosti a vnitřní mocenské boje.[2] V průběhu děje sledujeme i jeho intimní vztahy, krátkodobé lásky, přátelství i ztráty; román neidealizuje ani autora samotného – sebeironicky přiznává vlastní slabosti, útěky i neschopnost ‚zapadnout‘ do normální společnosti, kvůli čemuž připouští existenční důsledky svého nekonformního života (nejisté příjmy, chatrné bydlení, konflikty s úřady).[2] Do popisu každodennosti v komunitě jsou vkládány epizody policejních razií, jednání s úřady, vnitrokomunitních schůzí a sporů o to, jak moc se má Christiánie přizpůsobit státu, turistickému ruchu či kapitálu; zároveň se objevují situace, kdy jsou původní obyvatelé sami nuceni vymezit hranici mezi tolerancí a destrukcí (například ve vztahu k tvrdým drogám nebo násilí), což postupně ohrožuje soudržnost komunity.[2] Zatímco zpočátku líčí autor Christiánii jako fascinující prostor svobody, tvůrčí energie a alternativních možností soužití, v dalších kapitolách se stále více soustředí na temnější stránky – vyhoření idealistů, vyčerpání z neustálých konfliktů, odchody blízkých i postupnou normalizaci původně divokého prostoru.[2] Vypravěč stojí před zásadní volbou: buď se pokusit najít kompromis se „systémem“ a sloužit místním papalášům a strukturám, nebo si uchovat vnitřní svobodu za cenu materiální nejistoty a sociálního vykořenění; v duchu sebeironické zpovědi se přiklání k hledání souladu sám se sebou, i když si uvědomuje, že to znamená přijmout samotu, chudobu a jistou společenskou marginalitu.[2] Kniha je doprovázena přibližně dvaceti stranami archivních i novějších fotografií z Christiánie, které zachycují prostředí, kde se příběh odehrává, a podtrhují dokumentární rozměr románu.[2] Závěr nechává čtenáře v ambivalenci: Christiánie není zobrazena ani jako utopický ráj, ani jako definitivně ztracený experiment, ale jako místo, kde se člověk může ztratit i najít – a kde hledání vlastní identity nutně přináší bolest i určitou vnitřní svobodu.[2]
• Klíčová slova: Svobodné město Christiánie, autobiografický román, hippies a alternativa, komunitní život, osobní svoboda, nekonformní životní styl, konflikt se systémem, drogová scéna, Kodaň v 80. letech, sebeironická zpověď
• Cílová skupina: Dospělí čtenáři a mladí dospělí se zájmem o autobiografickou prózu, underground, alternativní komunity, dějiny a atmosféru kodaňské Christiánie a o témata osobní svobody, nekonformního života a jeho existenčních důsledků.[2][5]