Vydání sbírky doprovází dva další texty. První z nich vznikl na základě rozhovoru s Ivarem Ivaskem z roku 1972 a Elytis v něm hovoří o své poezii. Druhý je Elytisovým projevem, který přednesl francouzsky ve Stockholmu u příležitosti udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1979, již získal rok po vydání poémy Marie Mračná.Maria Nefeli znamená „Marie Mrak“. Obě jména mají mytologické konotace. V mé básni je však Marie mladá žena, současná moderní radikálka. Mé básně obvykle vycházejí z osobní zkušenosti, přesto ale nepopisují přímo žádné skutečné události. Marie Mračná tvoří výjimku. Když jsem dokončil Hodno jest (to bylo před šestnácti lety), potkal jsem tu mladou ženu v reálném životě a okamžitě jsem chtěl napsat něco velmi odlišného od Hodno jest. Proto jsem tuto mladou ženu nechal ve své básni promlouvat a vyjadřovat její vnímání světa, jež je vlastní mladé generaci. Nejsem proti ní, snažím se pochopit její pohled na svět a pohled její generace. Pokouším se jí porozumět tím, že nás oba nechávám mluvit v paralelních monolozích. – Odysseas Elytis