Mandel v podání Pavla Kohouta = dva svazky shrnujících patnáct her, které napsal mezi lety 1957-20201 – 7* Taková láska (1957) Připsáno in memoriam hercům Janě Dítětové, Josefu Vinklářovi a Valtru Taubovi, pro něž byla napsána* Cesta kolem světa za 80 dní (1961)Připsáno in memoriam režiséru Václavu Lohniskému, který se vsadil, že přepis pro scénu je nemožný* Dvanáct (1963)Připsáno herečce a celoživotní přítelce Marii Drahokoupilové* August August, august (1967)Připsáno mé „manžetě“ Jeleně Mašínové, zvané Zet* Válka ve třetím pochodí (1971)Připsáno všem, kdo se mnou prožili Pražské jaro 1968 i Chartu 77* Ubohý vrah (1973)Připsáno in memoriam herci a příteli Jiřímu Adamírovi, který „svou“ broadwayskou roli nesměl hrát* Ecce Constantia! (1989)Připsáno in memoriam celoživotnímu příteli a mentoru, režisérovi Luboši Pistoriusovi8 – 15* Nuly (2000)Připsáno Janu Burianovi, který hru poprvé inscenoval v Plzni a znovu v moskevském MCHATu* Éros (2002)Připsáno Vendule Daňhelové-Kramperové, která mé pozdě, ale včas naučila pracovat s počítačem* Arturovo bolero (2003)Připsáno Viktoru Polesnému, režiséru mnoha našich scénářů* Cyrano!! (2005)Připsáno mým dětem a dětem mých dětí jako moje největší divadelní láska* Hašler (2013)Připsáno Petru Rychlému, že to tak úžasně dlouhá léta hrál* Vítězný únor L. P. 1948 (2016)Připsáno mně samému, tehdy ještě básníkovi* Katyně Lízinka (2018)In memoriam Eriku Spiessovi a Juergenu Braunschweigerovi, kteří mé hry a prózy přivedli do světa* Valná hromada (2020)Vinohradskému divadlu, jehož principál Tomáš Toepfer mě nechal hru přečíst „onlajn“ prázdnému hledišti