Lewis Carroll nejen že psal nadčasovým, neotřelým způsobem, jeho fantasknost až překvapivě trefně vyjadřuje dění našeho často nesrozumitelného světa. Domněnka, že něco je cosi, a pak se ukáže, že je to něco jiného, má souvislost se Snárkem a se čtením Carrolla samého. Dílo je u nás téměř neznámé, leč ve světě je po obou Alenkách třetím nejproslulejším. Snárk je metaforou všeho, po čem prahneme. Je tím, co mají společného úspěch, dokonalost, cíl, uspokojení, pochopení, prozření. Snárk je dosažení záměru, je to objev sám, život věčný. Uniká nám však, mění se pod rukama, až je to k polekání…