Detaily knihy

• ISBN: 9788087485866
• Název: Loli paradička
• Autor: Staviarsky, Víťo, 1960-
• Žánr: slovenské novely, slovenské povídky, výbory, Slovak novellas, Slovak short stories, selected works
• Další autoři: Zelinský, Miroslav, 1961-, Staviarsky, Viťo, 1960-, Staviarsky, Viťo, 1960-, Staviarsky, Viťo, 1960-
• Jazyk: cze
• Nakladatel: Protimluv
• Rok vydání: 2020
• Fyzický popis: 275 stran : ilustrace ; 19 cm
• Formální heslo: slovenské novely, slovenské povídky, výbory, Slovak novellas, Slovak short stories, selected works
• Děj: Kniha „Loli paradička“ je česky vydaný soubor tří delších próz slovenského autora Víťa Staviarského, které spojuje prostředí romských osad a život na společenském okraji.[7][5] Všechny texty čerpají z autorovy dlouhodobé zkušenosti s romskou komunitou a zobrazují každodennost jejích obyvatel – chudobu, rodinné i sousedské vztahy, střety s majoritní společností, ale také humor, vynalézavost a silné rodinné vazby.[7][5][8] Soubor vychází z trojice autorových prozaických knih „Kivader“, „Kale topanky“ a „Loli paradička“, z nichž byly pro české vydání vybrány tři rozsáhlejší texty.[4][5][6] Děj jednotlivých próz sleduje různé rodiny a jednotlivce v osadách, jejich boje o přežití, drobné i větší „kšefty“, alkohol, dluhy a kriminalitu, ale i snahu udržet si vlastní důstojnost a tradice.[5][7] V titulní povídce „Loli paradička“ vystupuje jako hlavní hrdinka mladá Romka Veronka, která žije v tradiční romské komunitě.[8] Rodina a komunita ji chtějí proti její vůli provdat, což by pro ni znamenalo potvrzení tradiční role ženy a ztrátu možnosti rozhodovat o vlastním životě.[8] Veronka se proto rozhodne z osady a ze sevření rodinných očekávání utéct – prchá nejen fyzicky, ale i symbolicky, protože se snaží uniknout předurčenému osudu romské dívky.[8] Útěk ji staví do konfliktu s rodinou i komunitou: na jedné straně touží po svobodě, na druhé straně je svázána loajalitou k nejbližším a závislostí na jejich podpoře. V průběhu příběhu se střetává s reálnými překážkami – materiální bídou, nedůvěrou okolí i vlastní nejistotou – a čelí riziku, že skončí ještě hůř, než kdyby se vdala podle přání rodiny. Text tak otevírá otázku ceny osobní svobody a možností emancipace v prostředí tvrdé sociální reality.[8] Další prózy v knize tematizují podobné motivy: napjaté vztahy mezi Romy a gadži (většinovou společností), zkušenost s úřady, sociálními pracovníky a policií, rodinné konflikty kolem peněz, alkoholu, práce i nelegálních aktivit.[5][7] Postavy se často pohybují na hraně zákona, ale nejsou líčeny černobíle – Staviarský zdůrazňuje jejich lidskost, humor, schopnost improvizace i drsnou solidaritu uvnitř komunity.[5][7] Prózy mají silně dialogický, mluvený charakter, využívají romský a východoslovenský jazykový koloritem, který je v českém vydání zprostředkován překladem Miroslava Zelinského.[4] Soubor jako celek odkrývá mechanismy sociálního vyloučení: jak se bída a nedostatek vzdělání přenášejí z generace na generaci, jak je těžké ze začarovaného kruhu odejít a jak snadno mohou dobré úmysly (např. snaha „pomoci Romům“) selhávat kvůli předsudkům na obou stranách.[5][7] Zároveň ale ukazuje, že ani uvnitř osady není komunita homogenní – jednotlivé rodiny a hrdinové se liší ambicemi, morálními postoji i mírou ochoty přizpůsobit se většinové společnosti.[5][7] Kniha tak nabízí poměrně neidealizovaný, místy drsný, ale empatický a často i ironicky humorný pohled na život v romských osadách. (Veřejně dostupné anotace neuvádějí přesný děj či rozuzlení všech tří konkrétních próz ani detailní konce jednotlivých postav; proto nejsou některé dějové body a závěry možné popsat podrobněji bez spekulace.)
• Klíčová slova: romské osady, slovenská próza, sociální vyloučení
• Cílová skupina: Dospělí čtenáři a zralí mladí dospělí, které zajímá současná slovenská a česko-slovenská beletrie, témata romské menšiny, sociální vyloučení a realistické, jazykově výrazné prózy z prostředí na okraji společnosti.