Povídkový soubor Kunderion charakterizují vtipný sarkasmus, ale i společensko-kritický tón (např. Fronta na vlažný pivo, Dodekameron), které zdařile vyvažuje humor, ironický odstup vypravěče, ale i patřičná dávka melancholie, zastavení v kunderovském „lyrickém věku“ (např. Něco z Jedůvky). Knihu podbarvují odkazy na texty slavnějšího kolegy z Paříže (např. Poslední láska směšného pána), především ale je o potřebě, hledání i ztrácení lásky, o vzájemném protínání i míjení, jak jsme toho byli svědky v předešlé Radově próze Promiskuitní večírek, na kterou Kunderion svým uspořádáním, názvem i atmosférou jednotlivých povídek volně navazuje.