Stalinský plán přetvoření přírody, který byl v SSSR spuštěn na podzim roku 1948, zásadně ovlivnil také československý přístup k poválečné obnově a přestavbě přírody a životního prostředí. Publikace popisuje hlavní rysy tohoto ambiciózního plánu, jehož provedením byli v ČSR pověřeni Rudolf Slánský a Josef Smrkovský. Sleduje proces jeho implementace, institucionální zakotvení i nakládání s přírodními zdroji, které se v komunistickém Československu odehrávalo v duchu radikálního odmítnutí malthusiánských teorií. Problematika kontinuity a diskontinuity československého poválečného vývoje pak poukazuje na možnosti a limity sovětizační politiky nových elit a na zásadní rysy kontinuity vědy a techniky v době, která kontinuitě příliš nepřála.