Holandský lékař Eddy de Wind i jeho manželka Friedel byli odvlečeni do Osvětimi. Po příjezdu přežili krutou selekci a byli pracovně zařazeni na ošetřovny. Každý den a každou hodinu se v koncentračním táboře odehrával nelítostný boj o přežití – pro Eddyho to znamenalo přizpůsobit se nepředvídatelným reakcím dozorců, Friedel musela od sebe odvrátit hrozící osud oběti „lékařských“ experimentů Josepha Mengeleho. Sílu jim dodávala vzájemná láska: Friedel a Eddy si občas dokázali prostrčit přes plot lístek a výjimečně se dokonce odvážili kratičkého objetí. Když na konci války uprchli poslední dozorci, Eddy se schoval v opuštěných barácích a začal se zuřivým úsilím zapisovat svoje zážitky. Vznikl zcela ojedinělý záznam vězeňského života ve vyhlazovacím táboře zachycující z bezprostřední blízkosti každodenní boj o život, ale i záblesky radosti, když se Eddymu a Friedel podařilo zahlédnout jeden druhého.