Odkazy na obálky (imageLinks): smallThumbnail: http://books.google.com/books/content?id=TVnnswEACAAJ&printsec=frontcover&img=1&zoom=5&source=gbs_api, thumbnail: http://books.google.com/books/content?id=TVnnswEACAAJ&printsec=frontcover&img=1&zoom=1&source=gbs_api
Odkaz na náhled: http://books.google.de/books?id=TVnnswEACAAJ&dq=isbn:9781786074430&hl=&cd=1&source=gbs_api
Info link: http://books.google.de/books?id=TVnnswEACAAJ&dq=isbn:9781786074430&hl=&source=gbs_api
Kanonický odkaz na svazek: https://books.google.com/books/about/Kintu.html?hl=&id=TVnnswEACAAJ
Prodejní země (saleInfo): DE
Prodejnost (saleability): NOT_FOR_SALE
Je e-kniha (isEbook): false
Země pro přístup (accessInfo): DE
Viditelnost (viewability): NO_PAGES
Embedovatelná (embeddable): false
Ve veřejné doméně (publicDomain): false
Text-to-speech povolení: ALLOWED
EPUB dostupnost: isAvailable=false
PDF dostupnost: isAvailable=false
Odkaz na webového čtečku (webReaderLink): http://play.google.com/books/reader?id=TVnnswEACAAJ&hl=&source=gbs_api
Stav přístupu (accessViewStatus): NONE
Povoleno sdílení citací: false
Vyhledávací úryvek (textSnippet): 'Ugandan literature can boast of an international superstar in Jennifer Nansubuga Makumbi' Economist An award-winning debut that vividly reimagines Uganda's troubled history through the cursed bloodline of the Kintu clan In this epic tale ...
Popis knihy: Kintu je román, který sleduje osudy jednoho muže a jeho rodiny v Ugandě, zkoumá témata identity, kultury a historických traumat.
Děj: Román sleduje rod Kintu Kidda napříč více než dvěma a půl stoletími ugandských dějin, od poloviny 18. století až po první dekádu 21. století.[1] V roce 1750 se Kintu Kidda, místní náčelník v království Buganda, vydává do hlavního města složit přísahu věrnosti novému kabakaovi (králi).[1][6][7] Na cestě dojde k sérii nešťastných událostí a nedorozumění: Kintu v důsledku násilného střetu a vlastní horkokrevnosti způsobí smrt adoptovaného syna, který je navíc z etnika považovaného za podřízené. Tato smrt není řádně odsmutněna ani rituálně očištěna a příbuzní chlapce pronesou kletbu nad Kintuovým rodem. Kletba se stane ústředním motivem románu – z Kintuovy viny a neochoty nebo neschopnosti napravit bezpráví vzejde prokletá krevní linie, která v dalších generacích přináší šílenství, násilnou smrt, nehodná obvinění, rozvrácené vztahy a pocity vykořenění.[1]
V dalších částech knihy se děj přesouvá do 20. a počátku 21. století a je vyprávěn prostřednictvím několika Kintuových potomků, kteří žijí v různých společenských vrstvách a historických obdobích Ugandy.[1][2][8] Sledujeme například potomka, jenž se v době Idiho Amina snaží přežít brutální diktaturu a zároveň chápe sérii rodinných tragédií jako pokračování dávného prokletí; jiná potomkyně bojuje ve městě s psychickými problémy, násilím a stigmatizací, které rodina vysvětluje právě kletbou, zatímco ona sama váhá mezi tradičním výkladem a moderní psychologií. Další příbuzní se snaží uniknout svému původu přes vzdělání, městský život či náboženské konverze, ale různé podoby neštěstí – nehody, vraždy, choroby, pronásledování režimem – se k nim stále vracejí a propojují jejich osudy s dávným proviněním předka.
Makumbi proplétá osobní dějiny rodiny s politickými a sociálními zvraty Ugandy: přechod od tradičního království Buganda ke koloniální nadvládě Britů, boj za nezávislost, převraty po roce 1962, období diktatur a občanských konfliktů i proměny společnosti pod vlivem křesťanství a globalizace.[1][2] V jednotlivých liniích se objevují motivy domácího násilí, patriarchátu, stigmatizace duševních onemocnění, proměny tradičních rolí mužů a žen a napětí mezi venkovem a městem. Postavy se potýkají s otázkou, jakou část utrpení způsobuje „kletba“ a jakou konkrétní politická moc, chudoba či osobní rozhodnutí.
V závěrečné části se několik potomků Kintuova rodu setkává a snaží se kletbu zlomit skrze návrat k minulosti, pojmenování původní křivdy a vykonání tradičních očistných rituálů.[1] Konfrontují se s historickými fakty o Kintuově vině, s vyprávěním starších i s vlastní zkušeností násilí a smrti v rodině. Kulminace příběhu spočívá v symbolickém pokusu sjednotit roztroušené větve rodu, přijmout odpovědnost za minulé činy a přetnout cyklus přenášeného traumatu. Kniha nabízí ambivalentní závěr: některé konkrétní konflikty se urovnají a rituály přinášejí úlevu, ale otázka, zda je kletba definitivně zlomena, zůstává otevřená a přenáší se na čtenáře jako reflexe o tom, jak minulost – osobní i kolektivní – formuje přítomnost a budoucnost.
Témata: identita, kultura, historické trauma, rodinné vazby, kolonialismus
Klíčová slova: Uganda, rodinná sága, historická fikce, kletba, koloniální a postkoloniální Afrika, království Buganda, rodinné prokletí, trauma a paměť, magický realismus, africká literatura
Cílová skupina: Kniha je určena především dospělým čtenářům a zkušenějším mladým dospělým, kteří ocení rozsáhlou rodinnou ságu, komplexní historické pozadí Ugandy a kombinaci realistického a mytologického vyprávění; vhodná je pro čtenáře se zájmem o postkoloniální literaturu, africké dějiny a psychologicky propracované romány.[1][2][8]
