Proslulá skladba spisovatele Huga von Hofmannsthal (1874–1929) z počátku 20. století odkazuje daleko hlouběji do minulosti: je v ní zpracován anglický Everyman, moralita z patnáctého století. Středověký námět oděl rakouský básník po pěti stech letech do jazyka zbarveného starodávnou němčinou. Původní anglický moralistní dialog umírajícího s postavami Smrti, Boha, Dobrých skutků, Náboženství, Vědění atd. přetvořil v divácky přitažlivé drama o rozhazovačném muži. Monolog personifikovaného Mamonu, dialogy boháčů i chudáků velmi současně probírají neřesti našeho moderního světa. A hra představuje i hluboké zamyšlení nad prožitkem smrti. Její hluboký i temný humor zlákal ke zpracování i hudebníky. Již v roce 1916 k ní napsal scénickou hudbu Jean Sibelius, šest monologů zpracoval i významný švýcarský skladatel Frank Martin. Hra každoročně zahajuje slavný salcburský festival v Rakousku, v Německu bývá hrána v berlínském dómu. Její věhlas ji ve třicátých letech přivedl i na česká jeviště.