Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nej¬dramatičtějších kapitol moderních dějin a před-sta¬vu¬je unikátní sondu do velmocenské politiky a průběhu „karibské studené války“, jejímž klíčovým aktérem byl právě zesnulý Fidel Castro a v níž nikoli nevýznamnou roli sehrálo i Českoslo¬ven¬sko. Faktograficky hutná, a přitom čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepřed¬pojatým pohledem na nedávnou historii. Kniha zároveň nabízí ucelený obraz pohnutých dějin moderní Kuby.Spojené státy americké zkoušely po mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské embar¬go a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i když se američtí politici často oháněli podporou demokracie, současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a nezdráhali se spojit dokonce i s mafií.Svár mezi Washingtonem a Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR, jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války. Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa. Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na československou inteligenci v šedesátých letech 20. století. Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku, představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální spravedlnost. Jak dokládají vzpomín¬ky, po¬stře¬hy a dojmy osobností, jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf Hof-fmeister či František Krie¬gel, v očích mnoha Čecho¬slováků byla Kuba inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ socialismu – socialis¬mu oproštěného od rigid¬ní¬ho byro¬kratismu. Nakonec se ale většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova vzejde alternativa k oběma systémům, které stály v pozadí studené války, dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály selhaly?Fialova kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské revoluce v době, kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších světech, zkoumá její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá rovněž odpověd’ na otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změ¬ní se od základu stejně tak jako někdejší socialis¬tické země východní Evropy? A pokud ano, je to dobrá, anebo špatná zpráva? PhDr. Jaroslav Fiala, Ph.D. (1983) je politolog, historik a publicista. Věnuje se moderním politickým dějinám a postkolonialismu a dále tématům, jako jsou sociální nerovnost, neoliberalismus a krize kapitalismu. V rámci Fulbrightova stipendia pobýval ve Spojených státech amerických, kde studoval v tamních archivech. Jako novinář či badatel procestoval řadu latinskoamerických a blízkovýchodních zemí. Překládá z angličtiny a je šéfredaktorem komentářového webu www.a2larm.cz.