Ve třech desítkách krátkých zamyšlení, inspirovaných děním církevním i společenským, uměním i politikou, osobními zkušenostmi i teologickými texty, nám Karol Lovaš předkládá své chápání evangelia a demaskuje plytkost našeho křesťanství. Ježíš nás osvobodil od bezduchých náboženských pravidel a vrátil nám svobodu Božích dětí.  Když se však neotevřeme Duchu svatému, který zmocňuje k naplnění této svobody v tvořivé lásce, zůstáváme nadále odkázáni na berličky formalismu a pokrytectví, jež zastírá naši omezenost a povrchnost. Žití ve skutečných vztazích – k sobě, Bohu i bližním – u nás nahrazuje “duchovní autismus”, vztahová paralýza. Odlišnost a hříšnost svých bližních nepřijímáme s velkorysým pochopením, ale stavíme se k nim odmítavě, kriticky a povýšeně. Boha nemilujeme, snažíme se Jej pouze konzumovat - a s nikým, kdo není "náš", se o Něj nebudeme dělit...